Karel Havlíček Borovský

Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Zdeněk Buchvaldek

Vladimír Šmeral

Božena Němcová

Jindřich Hořejší

Josef Kainar

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Eduard Cupák

Petr Haničinec

František Branislav

Pavel Soukup

Věra Kubánková

Josef Hora

Otomar Krejča

Jaromír Spal

Hana Kofránková

Fráňa Šrámek

František Němec

Julie Charvátová

Laco Novomeský

Radovan Lukavský

Josef Chvalina

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Vlastimil Fišar

Karel Hlaváček

Jiří Wolker

Josef Svatopluk Machar

Jiřina Švorcová

Dagmar Sedláčková

Vítězslav Nezval

Vítězslav Hálek

Oldřich Mikulášek

Marie Tomášová

Václav Voska

Jiřina Petrovická

Vladimír Ráž

Bohumil Švarc

Jiří Adamíra

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Otokar Březina

Ján Kollár

Jiří Orten

Jan Neruda

Karel Toman

Julius Zeyer

Dana Medřická

Vítězslav Novák

Jiří Kolář

Jan Zahradníček

Ladislav Chudík

Milan Friedl

Podcasty a Audioknihy od autora Karel Toman. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Dramatizace

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka

Z rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis... 
Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji v sobě tak dlouho, až dostala konečnou podobu. Nosil ji v sobě na svých toulkách a zaznamenal ji ve chvíli, kdy jako ražba vzácné mince básnictví vydala svědectví krásy a pravdy. Tato ukázněnost a přísnost na vlastní tvorbu přinesla své ovoce. Dospěl k oné metě velkého umění, kterou je prostota. Jeho básně jsou jako průzračná studánka: vidíš do nich, byť jejich dno je sebehlubší. Jsou psány krystalicky čistým jazykem, navazujícím na nejlepší lidové a národní tradice...Necelých sto dvacet básní - a přitom jeden z vrcholů, kterých dosáhla naše poezie na své cestě za svébytně českým hlasem, za jednotou obsahu a formy, vnitřním patosem myšlenky vyjádřené se samozřejmostí prosté pravdy. Je to dílo, které v sobě spojuje všechno to podstatné, čeho české básnictví do té doby dosáhlo, a které tiše a neokázale připravovalo cestu novým generacím. Proto byl a je Toman milován svými básnickými druhy stejně jako autory nových generací, i proto je stále živý - a není to floskule vhodná jen k příležitosti životního jubilea, je to radostná skutečnost. Je čten a chápán těmi, kdo touží po občerstvení pramenitou vodou na své pouti životem. Těmto čtenářům je určena i naše gramofonová deska... 
 
Recitují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Hana Kofránková a Pavel Soukup

Moderní české básnické sbírky II.

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15156 vydanému Supraphonem v roce 1963: 
 Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy... 
Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní... 
Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka. 
Dr. Svatopluk Cenek

Zemi krásnou, zemi milovanou

Z komentáře k původnímu LP titulu 1 18 2044 "Zemi krásnou, zemi milovanou" vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Recitace je nebo má být činnost, při níž umělec s láskou a pochopením vnucuje způsobem libým a strhujícím nám, kteří nasloucháme, svůj výklad básně nebo prózy a s poctivým úmyslem nás klame o dřině, která vystoupení předcházela. To všechno padne jako ušité na umění Julie Charvátové", napsal roku 1964 František Hrubín. Dva roky předtím se v jednom časopise přiznal, že při jejím přednesu neslyší "jen tóny, jež se chvějí na povrchu, ale i onu spodní melodii vyváženou z hloubi mateřštiny, z hloubi, kam proudící a stále se měnící tok mluvené všední řeči je stahován vírem básníkova úsilí"....Julie Charvátová se specializovala na poezii a prózu českých autorů od počátku novočeské literatury po nejmladší básníky, které nejednou uváděla do povědomí návštěvníků večerů poezie..nejčastěji se ve svých pořadech vrací ke svému milovanému básníku Františku Hrubínovi, vedle poezie umělé ji zajímá i tvorba lidová (Malované kvítí), vedle prózy korespondence (Božena Němcová, Rok za rokem), vzpomínky a eseje (František Hrubín, Lásky; pořad Lyry pragensis o Wolkrovi nazvaný Těžká hodina); tu jde o pásma věnovaná jednomu autorovi, jindy o tematické či žánrové kompozice (Chvála řeči české; pohádky Do usínání). Výsledkem a do jisté míry sumarizací těchto zkušeností v oblasti poezie je skladba na naší gramofonové desce. Je to kompozice historická, jakési malé dějiny české poezie. Zahrnuje dvaadvacet jmen, počínaje Máchou a Erbenem a konče Hrubínem a Ortenem. Dvaadvacet autorských individualit, dvaadvacet básní různé tématiky, jejímž společným jmenovatem je vztah k rodné zemi - odtud i máchovský název kompozice... 
Vladimír Justl, 1977

Moderní básně a kráse Čech v každém měsíci v roce.

Z rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
"Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis...
Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji v sobě tak dlouho, až dostala konečnou podobu. Nosil ji v sobě na svých toulkách a zaznamenal ji ve chvíli, kdy jako ražba vzácné mince básnictví vydala svědectví krásy a pravdy. Tato ukázněnost a přísnost na vlastní tvorbu přinesla své ovoce. Dospěl k oné metě velkého umění, kterou je prostota. Jeho básně jsou jako průzračná studánka: vidíš do nich, byť jejich dno je sebehlubší. Jsou psány krystalicky čistým jazykem, navazujícím na nejlepší lidové a národní tradice...Necelých sto dvacet básní - a přitom jeden z vrcholů, kterých dosáhla naše poezie na své cestě za svébytně českým hlasem, za jednotou obsahu a formy, vnitřním patosem myšlenky vyjádřené se samozřejmostí prosté pravdy. Je to dílo, které v sobě spojuje všechno to podstatné, čeho české básnictví do té doby dosáhlo, a které tiše a neokázale připravovalo cestu novým generacím. Proto byl a je Toman milován svými básnickými druhy stejně jako autory nových generací, i proto je stále živý - a není to floskule vhodná jen k příležitosti životního jubilea, je to radostná skutečnost. Je čten a chápán těmi, kdo touží po občerstvení pramenitou vodou na své pouti životem. Těmto čtenářům je určena i naše gramofonová deska...

Recitují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Hana Kofránková a Pavel Soukup

Tisíc let české poezie

Původní 3LP komplet 1 18 1704 Tisíc let české poezie vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně

Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu

Z komentáře k původnímu titulu 0 18 0519 Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu vydanému Supraphonem v roce 1968 a nyní - v roce, kdy oslavujeme 100. výročí vzniku Československa - poprvé digitálně! 
 
Od samého počátku národních dějin je česká literatura vzhledem k zvláštní teritoriální i historické situaci naší země spjata těsně s jejím vývojem. Básníci pak zvláště jsou nejednou chápáni jako svědomí národa, jako ochránci jeho svébytnosti a práv. Je to pochopitelní, neboť jsme v uplynulých stoletích museli často bojovat o holou existenci, a samu podstatu vlastního života - o rodnou řeč. To je také jeden z důvodů, proč se mohou tak zřetelně zrcadlit české národní dějiny i v krásné literatuře a dokonce právě v poezii. V tomto směru nepřineslo žádnou změnu ani dvacáté století, spíš naopak: mohutnějící proud domácí literatury znamená i zvyšování společenské angažovanosti jejích tvůrců. Logicky, neboť málokdy v dějinách prožíval náš národ v tak krátké době tolik významných proměn jako právě za uplynulé půlstoletí. Za padesát let existence republiky. Velké a zásadní vzepětí národní přineslo obrození. I když po něm následovala prudká reakce politiky, která toužila znovu ohrozit národní svébytnost, kořeny byly zapuštěny natolik pevně, že nemohla být zničena její podstata: národní sebeuvědomění a jazyk. A tak se na pořad dne dostala otázka státní svrchovanosti a snaha o zřízení samostatného státu...

Aplikace Youradio Talk

Karel Toman

Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka

Moderní české básnické sbírky II.

Moderní české básnické sbírky II.

Tisíc let české poezie

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Padesát let republiky. Pásmo veršů k 50. výročí vzniku československého státu

Zemi krásnou, zemi milovanou

Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka