Stanislav Kostka Neumann

Miroslav Doležal

Jiří Taufer

Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Zdeněk Štěpánek

Jan Pilař

Petr Štěpánek

Miroslav Florian

Josef Hanzlík

Jindřich Hořejší

Ivan Skála

Consuela Morávková

Josef Kainar

Karel Jaromír Erben

Karel Hynek Mácha

Josef Václav Sládek

Marie Glázrová

Vítězslav Vejražka

Jan Přeučil

František Branislav

Josef Hora

Antonie Hegerlíková

Jan Tříska

Fráňa Šrámek

Julie Charvátová

Libuše Šafránková

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

Otakar Brousek st.

Antonín Sova

Viktor Dyk

František Halas

František Hrubín

Alfred Strejček

Karel Hlaváček

Jiří Wolker

Jaroslav Bednář

Václav Hons

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Miloš Nedbal

Václav Voska

Jiřina Petrovická

Ludmila Pelikánová

Jan Kotva

Nina Divíšková

Vladimír Ráž

Luděk Munzar

Jiří Žáček

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Otokar Březina

Jiří Orten

Jan Neruda

Karel Toman

Jaromír Hanzlík

Svatopluk Čech

Milan Friedl

Podcasty a Audioknihy od autora Josef Václav Sládek. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jana Drbohlavová

Ivana Vondrovicová

Viktor Preiss

Děti a mládež

Poezie

Pohádky

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Brevíř lásky. Česká milostná poezie

Za trochu lásky šel bych světa kraj, 
Šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. 
Šel v ledu, ale v duši věčný máj, 
Šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy. 
Slovy Jaroslava Vrchlického se otvírá Brevíř lásky, soubor české milostné poezie. 
Divíšková Nina;Hanzlík Jaromír;Kotva Jan;Mach Milan;Morávková Consuela;Munzar Luděk;Přeučil Jan;Strejček Alfréd;Šafránková Libuše;Štěpánek Petr;Tříska Jan

Našim nejmenším

Říkanky, hádanky, písničky a pohádky pro celý rok našim malým posluchačům recitují a vyprávějí Viktor Preiss, Jana Drbohlavová, Ivana Vondrovicová a zpívají děti z Dětského rozhlasového sboru.

Z komentáře Dr. Vladimíra Kováříka k původnímu LP albu 1118 1470 "Josef Václav Sládek" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
...Vrátil se (z Ameriky), ještě nějaký čas tápal až konečně existenčně zakotvil jako středoškolský profesor. Všechen svůj volný čas věnoval literatuře, redigování almanachů, časopisu Lumír, překládání z cizích jazyků i vlastní tvorbě. Druh Vrchlického, Zeyerův, Nerudův, zaujal brzy osobitostí své poezie i svým charakterem. Neokázalý, neoslnivý, nepatetický, prostý jako skřivan z českých polí, zpíval jen o tom, co hluboko prožil a procítil, co prošlo jeho srdcem a jeho myslí… Vytvořil hlubokou, mužnou poezii intimní. Vyzpíval štěstí mladé lásky, ještě trochu v tónech hálkovských, ale záhy poté poznal žal nad ztrátou mladé manželky, s níž prožil sotva rok života, i nové štěstí, když poznal druhou ženu, která pak věrně provázela jeho kroky až do stáří. Zde už připomene Sládek spíše Nerudu než Hálka, ale jen základním laděním, základním přístupem, plachostí, ostychem, ale zároveň vroucností a čistotou citu, v kterém objevuje nové, trvalejší kvality, čím více se blíží podzim a zima života... 
Čteme-li dnes Sládkovy verše, posloucháme-li je v dnešní interpretaci, je dobře si uvědomit, že jde o dílo velkého básníka, který opustil tento svět před šesti desetiletími a první verše napsal před celým stoletím. Byl synem své doby a ohlasy této doby zaznívají z jeho veršů. Nedovedl se přetvařovat, vše, o čem psal, bylo prožito a procítěno...První Sládkova kniha je z roku 1875, poslední z roku 1909. Za 34 let vzniklo osmnáct knih veršů; vejdou se do dvou svazků včetně překladů z poezie angloamerické, severské a ruské. Doplňuje je 33 svazků her Shakespearových, které Sládek přeložil s takovým citem, že se k nim znovu vracíme i dnes, když máme táž díla v překladech novějších a jazykově modernějších...Představuje v naší poezii 19. století krásný typ básníka zakořeněného v půdě domova, upřímně vlasteneckého, a však s výraznými rysy internacionálního chápání základních otázek životních hodnot, z nichž svoboda člověka, volnost národa a bratrství lidí dominuje v celém jeho díle...JOSEF VÁCLAV SLÁDEK je živý básník. Jeho verše mluví k člověku dnešní doby zvukem dobrého kovu. 
 
JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (*27. 10.1845 – †28. 6. 1912) 
.

Matka v české poezii

Z komentáře Františka Branislava k původnímu titulu DV 15201 "Matka v české poezii" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vydávanému poprvé digitálně: 
Kolikrát byla matka slavena obrazem a sochou, kolikrát oslavena zpěvem a hudbou! Báseň o matce vždycky nás vzruší, něčím nás smiřuje, vede nás k souladu, připomeňme tolik lásky. Rozteskní nás, navrací nám čas něčeho půvabně prožitého. Vzpomínkami na matku, myšlenkami na matku otvírá se kniha nejkrásnější poezie, která všechno prosluní. V rozpomínání voní vždycky ruce matek květem a chlebem, hlínou a ovocem. Nebylo a není básníka, který by nevěnoval verše matce. Jako oslavu, jako vděčnost. Z dlouhé řady literárních tvůrců uslyšíme slova mnohých. Jejich řada dala by se rozšířit. Uslyšíme o matce z různé doby a z různých prostředí, ale pokaždé spojí nás tento hlas s naší nejvlastnější životní cestou. Vzpomínka a myšlenka na matku dopřává nám teplo hladící ruky. Něco v nás něžně okřeje...Při naslouchání veršů a hudby každý jistě zahlédne svou usmívající se matku. Přichází potěšit dobrotou, přichází povzbudit...Matka naučila nás prvním slovům. Vštěpovala nám věrnost k rodné zemi. Od matky přijali jsme dědictví mluvy, všechna ta slova, kterými proudí minulost i dnešek, věčnost národa...Tisíckrát bude uctívána matka, dárkyně života, kterou si proměňujeme v nejlíbeznější píseň. Matka, toť naše krajina, s hrou a zpěvem, s našimi touhami. Průvodkyně našich snah a našeho díla. Všeho našeho počínání...Co lásky a stesku, co něhy a laskání, co litování a touhy splatit dluh, pohladit šedivý vlas, vložit ruku do dlaní! Tolikerá krása prosvětlila všechny ty sloky...Matka je vepsána do srdce nejvroucněji. Když matka žije, hlína voní růžemi a klasy, když matka navždy odešla, vlna hlíny hořkne žalem...Hledáme-li v poezii to nestárnoucí, to věčně působivé, co nás povznáší, co dává odvahu a vede k dobrému, čemu každý rozumí, jsou to básně o matce. A nezáleží na tom, z které jsou doby, jakého jsou ladění. Ty verše žijí v nás sladce, dojímají nás, poznovu probouzí se v nich úcta a obdiv, neskonalá vděčnost za všechno,, co pro nás matka vykonala..

Česká poezie

Původní LP album DV 15094 "Česká poezie" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s úryvky z děl K.H.Máchy (Máj), K.J.Erbena (Kytice), P.Bezruče (Maryčka Magdonova) aj. vychází poprvé digitálně.

Zemi krásnou, zemi milovanou

Z komentáře k původnímu LP titulu 1 18 2044 "Zemi krásnou, zemi milovanou" vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
"Recitace je nebo má být činnost, při níž umělec s láskou a pochopením vnucuje způsobem libým a strhujícím nám, kteří nasloucháme, svůj výklad básně nebo prózy a s poctivým úmyslem nás klame o dřině, která vystoupení předcházela. To všechno padne jako ušité na umění Julie Charvátové", napsal roku 1964 František Hrubín. Dva roky předtím se v jednom časopise přiznal, že při jejím přednesu neslyší "jen tóny, jež se chvějí na povrchu, ale i onu spodní melodii vyváženou z hloubi mateřštiny, z hloubi, kam proudící a stále se měnící tok mluvené všední řeči je stahován vírem básníkova úsilí"....Julie Charvátová se specializovala na poezii a prózu českých autorů od počátku novočeské literatury po nejmladší básníky, které nejednou uváděla do povědomí návštěvníků večerů poezie..nejčastěji se ve svých pořadech vrací ke svému milovanému básníku Františku Hrubínovi, vedle poezie umělé ji zajímá i tvorba lidová (Malované kvítí), vedle prózy korespondence (Božena Němcová, Rok za rokem), vzpomínky a eseje (František Hrubín, Lásky; pořad Lyry pragensis o Wolkrovi nazvaný Těžká hodina); tu jde o pásma věnovaná jednomu autorovi, jindy o tematické či žánrové kompozice (Chvála řeči české; pohádky Do usínání). Výsledkem a do jisté míry sumarizací těchto zkušeností v oblasti poezie je skladba na naší gramofonové desce. Je to kompozice historická, jakési malé dějiny české poezie. Zahrnuje dvaadvacet jmen, počínaje Máchou a Erbenem a konče Hrubínem a Ortenem. Dvaadvacet autorských individualit, dvaadvacet básní různé tématiky, jejímž společným jmenovatem je vztah k rodné zemi - odtud i máchovský název kompozice... 
Vladimír Justl, 1977

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Josef Václav Sládek

Brevíř lásky. Česká milostná poezie

Našim nejmenším

Josef Václav Sládek

Matka v české poezii

Česká poezie

Zemi krásnou, zemi milovanou