Karel Čapek

Josef Kainar

Josef Vinklář

Karel Hlušička

Libuše Geprtová

Rudolf Jelínek

Míla Myslíková

Jaroslava Obermaierová

Alena Procházková

Bedřich Prokoš

Břetislav Slováček

David Vejražka

Oldřich Vízner

Jaroslav Satoranský

Jiří Klem

Jiří Hubač

Henrik Ibsen

Jan Jílek

Maxim Gorkij

Agatha Christie

Bohumil Bezouška

František Hrubín

Vítězslav Nezval

William Shakespeare

Josef Somr

Vladislav Vančura

Johann Wolfgang von Goethe

Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexej Konstantinovič Tolstoj

Jean Baptiste Poquelin Moliére

Nazim Hikmet

Boris Vasiljev

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Podcasty a Audioknihy od autora Alena Procházková. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jiřina Švorcová

Zdeněk Hodr

Rostislav Novák

Jarmila Švehlová

Ilja Racek

Nina Popelíková

Vladimír Šmeral

Emil Rothermel

Antonín Hardt

Robert Jašków

Milan Klásek

Vladimír Bičík

Josef Bláha

Jiří Pleskot

Lída Vostrčilová

Johanka Racková

Jiřina Bohdalová

Jaroslav Kepka

Petr Haničinec

Gabriela Vránová

Radoslav Brzobohatý

Jaroslav Moučka

Zdeněk Řehoř

František Hanus

Antonie Hegerlíková

Václav Vydra ml.

Jan Kačmáček

Jana Štěpánková

Anna Theimerová

Karolina Slunéčková

Jiří Štěpnička

René Přibil

Veronika Popovičová

Daniela Kolářová

Zuzana Slavíková

Aleš Procházka

Miloš Kopecký

Otakar Brousek st.

Vlastimil Fišar

Miroslava Pleštilová

Vladimír Hlavatý

Světla Amortová

Stanislava Bartošová

Věra Budilová

Vlastimil Brodský

Jiřina Jirásková

Eva Kodešová

Ivana Andrlová

Jan Schánilec

Svatopluk Skládal

Vladimír Krška

Oldřich Lukeš

Ladislav Hampl

Bohuš Zakopal

Ilja Prachař

Jaromír Hanzlík

Jiří Plachý

Hana Maciuchová

Detektivky

Děti a mládež

Film, divadlo, rádio a TV

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Povídky

Umění a zábava

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Radioservis

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

N či M?

Tommy a Pentlička Beresfordovi pátrají v přímořském rekreačním středisku Sans Souci po válečném špionovi…

Z galerie detektivů, kterými obohatila žánr kriminálních příběhů jeho nejznámější autorka Agatha Christie, se Tommy a Pentlička Beresfordovi vymykají nejméně dvěma zvláštnostmi. Jednak jde o manželský pár, jednak vystupují v pěti knihách v přirozeném běhu času. Takže zatímco v první knize Tajemný protivník se s nimi potkáváme krátce po první světové válce jako s mladým, ještě nesezdaným párem, v posledním příběhu Brána osudu odcházejí na zasloužilý odpočinek na venkov. I tam je přirozeně čeká detektivní případ, protože Tommy a Pentlička dobrodružství přímo přitahují. A nejen to, právě v příbězích této dvojice se Christie pustila i do žánru, kde nebyla úplně doma. Tajné služby, zahraniční agenti, tajné mezinárodní zpravodajské sítě, špionážní zápletka, to bylo literární prostředí, v němž se nepohybovala s takovou jistotou. O to více ji lákalo. 
V expozičním příběhu se veselá a prostořeká Pentlička ještě představuje svým dívčím jménem Prudence Cowleyová. S kamarádem Tommym se pustí do napůl vážného podnikatelského projektu Dobrodruzi s.r.o. a podají si inzerát. Když je osloví tajemný neznámý muž, netuší, že se dostávají do špionážní hry, v níž jejich kroky nakonec vede neméně tajemný muž z britských zpravodajských služeb. A je to právě on, který osloví Tommyho ve chvíli, kdy na Británii útočí němečtí nacisté. 
Píše se rok 1941 a v ospalém přímořském středisku se aktivovali dva špioni z vlastních řad. Kdo jsou tajemní N a M může vypátrat jenom někdo z prostředí mimo tajné služby. Tommy se bez váhání vydává na utajenou misi, o níž nesmí vědět ani jeho věr­ná žena Pentlička.

Nezval: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou

Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0468 vydanému v Supraphonu v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
V české dramatické literatuře nemáme mnoho pokusů ztéci druhový vrchol, aneb tedy vytvořit dramatickou báseň. Tato skutečnost může vyvěrat z tradic českého divadla, v nichž převažovala akce nad slovem, herec nad literátem. Největší z našich básníků, Vítězslav Nezval - který byl ostatně světem divadla průběžně přitahován a okouzlován - nemohl se této tradici nevzpírat. Dokonce je možné vyslovit, že Nezval usiloval "rozhrnout oponu divadelního prostoru" téměř právě vždy dramatickou básní; ať to byl snový "Strach", či adaptace Calderonovy "Schovávané na schodech", anebo "Milenci z kiosku" z třicátých let. Ovšem Nezvalovi nešlo výlučně jenom o báseň, nýbrž o život, o společnost a její změnu. "Milenci z kiosku" nebyly tehdy přece jen pouhým poetickým divadlem, ale současně i významným politickým činem, provokujícím apostrofou "země blízko pólu". A tak je tomu shodně i s Nezvalovou velikou dramatickou básní "Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou", inspirovanou nanejvýš zřetelně básníkovou starostí o osud země a lidstva. Vždyť tato dramatická báseň byla psána v polovině padesátých let, v nichž už se naplno obnažovaly světovládné choutky a lidstvu se hrozilo atomovou smrtí. Nezval závažnost svého vášnivého varování násobil tématem z prastarého mýtu o bájné Atlantis i postupem výstavby dialogu převážně osnovaného na přízvučné podobě časoměrného hexametru. Ale tím byla právě posilována aktuální naléhavost básníkova varování a zapřísahání i výzvy k neutuchajícímu boji za zespolečenštěnou pospolitost lidstva. Není ovšem proč zastírat, že šlo nicméně o úkol pro jeviště nikterak snadný a naráz řešitelný. O to obezřetněji, ale i obsažněji, bylo nutno postupovat v televizním ztvárnění ...A přece ani "masovost" televize, ani její tendence k vnější realitě, nestaly se překážkou působivému vyznění a ohlasu Nezvalova básnického varování a zapřísahání. Naopak, televize umocnila aktuálnost Nezvalovy výzvy...právem je tato inscenace osnovou pro vyjádření Nezvalovy dramatické básně na gramofonové desce. A opět tento způsob soustředěného naslouchání..může znovu mobilizovat posluchače pro život, může aktivizovat a aktualizovat jeho společenský postoj, jeho tužbu a potřebu "pojímat svěj jako dílo lidských rukou, které chtějí dát lidem štěstí", a nikoli jej zločinně ničit. 
Antonín Dvořák

70 let Divadla na Vinohradech

Z komentáře původního LP alba 1 18 2105 "70 let Divadla na Vinohradech" vydaného v Supraphonu v roce 1977 a nyní, v listopadu 2017, poprvé vydávaného digitálně 
- první představení na prknech Vinohradského divadla se totiž odehrálo 24. listopadu 1907..... 
Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z představení pražského Divadla na Vinohradech za poslední období. Výběr byl zaměřen na ty z našich inscenací, které se nějakým způsobem vážou k oslavám sedmdesáti let trvání Divadla na Vinohradech, v nichž lze vystopovat organickou a niternou vazbu ke kořenům a tradicím toho nejlepšího v tomto divadle...V albu jsou zastoupena ( jak díla klasická (Shakespearův Hamlet, Gorkého Letní hosté, Ibsenova Nora, Tolstého Car Fjodor), tak nejsoučasnější novinky původní dramatické tvorby (Jílkův Silvestr). Zároveň je ve výboru zastoupen jeden velmi úspěšný pokus převedení románové látky na jeviště (Clavellův Král krysa). Je to cesta, jež má v Divadle na Vinohradech dlouholetou tradici. Slavné Borovy inscenace románů F.M.Dostojevského byly jedny z prvních. Proto také při této příležitosti připomínáme slavnou inscenaci Zločinu a trestu archivním záznamem Zakopalova Marmeladova. I ve výběru ostatních děl jsme se zaměřili na ta, jejichž uvádění patří k tradicím Vinohradského divadla. Jsou to díla ruské a sovětské klasiky, která od prvopočátku vytvářela profil a specifickou tvář této přední scény. Vzpomínáme-li těch nejranějších představení z let třicátých, jsou to Dostojevského Idiot, Sejfullinové Viriněja, Šolochovova Rozrušená země, Bulgakovova Rodina Turbinovových, Tolstého Živá mrtvola, Anna Karenina a v neposlední řadě Gribojedovo Hoře z rozumu, jež také připomínáme archívním záznamem monologu Čackého (Vladimír Šmeral). Těžko bychom spočítali, kolik inscenací her Shakespearových a Ibsenových spatřilo světlo světa na vinohradské scéně...Ctižádost vinohradských dramaturgů je o to větší a výběr o to závažnější, že v tomto divadle začínali autoři, kteří pro naši divadelní kulturu (a nejen naši) znamenali obrovský přínos (F.Langer, F.Šrámek, K.Čapek, V.Dyk, J. Mahen)...

Nebožtík Nasredin

Pohádkový příběh na orientální motivy napsal Josef Kainar už v roce 1959.  Zasadil ho do exotického prostředí, nebyl by to však Kainar, autor zřetelně satirického a politického myšlení, aby hlavní postavu taškáře Nasredina neobdařil rysy a vlastnostmi, jež byly známé a obdivované v bájném orientu, stejně tak jako dnes.  V titulní roli Nasredina uslyšíme vynikajícího Vlastimila Brodského.

Významné inscenace Vinohradského divadla

Komentář k původnímu LP 0 58 0404 z roku 1972: 
Předkládáme veřejnosti studiové nahrávky výňatků z inscenací pražského Divadla na Vinohradech z posledních let. Jsme přesvědčeni, že i tenhle ryze akustický záznam tvorby umělců Vinohradského divadla má svůj pozitivní smysl: že poskytne estetický zážitek i obohacující poznání a že se stane i dokumentem, použitelným pro konfrontaci v několikerém ohledu. Tato konfrontace bude ovšem nejpohodlnější u těch, kdo sledují živý pohyb divadelní kultury soustavněji, hlouběji, pro které je důvěrněji známou, organickou součástí osobní kultury a aktivity. Pro ty, kteří si svůj osobní životní styl teprve vytvářejí, zejména pro mladé lidi, však může být poslech našich nahrávek pobídkou a podnětem, hodným dalšího rozvíjení.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.