Michael Žantovský: Václav Havel prožíval rozdělení Československa bolestně
Poslechněte si podcast
30. 12. 2022
8 min
O epizodě podcastu
V sobotu uplyne přesně 30 let od chvíle, kdy zaniklo Československo. 31. prosince 1992 přestala existovat Česká a Slovenská federativní republika. Česká republika a Slovenská republika se pak 1. ledna 1993 staly jejími nástupnickými státy a samostatnými subjekty mezinárodního práva. „Dá se říct, že Václav Havel to rozdělení prožíval bytostně. Měl pocit, že jako politik, který složil prezidentský slib na federální ústavu, byl povinen hájit celistvost Československa. A byl také, podobně jako já, z generace lidí, kteří se v Československu narodili. Byl to stát, který nám byl vlastní,” říká ve vysílání Rádia ZET poradce a mluvčí federálního prezidenta Václava Havla v letech 1990 až 1992, dnes ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
„V okamžiku, kdy 17. července 1992 Slovenská národná rada přijala to usnesení o svrchovanosti slovenských zákonů, považoval Havel za jedinou možnou další cestu abdikovat, a to také ten den oznámil a 20. července učinil,” připomíná jeho bývalý mluvčí. Podle něj se Havel tehdy obával také politických důsledků rozdělení Československa, a to zejména v mezinárodním měřítku. Nemyslí si ale, že by Československo ke svému rozdělení bylo předurčeno, jak je někdy prezentováno. „Sentiment oddělení od Československa ve slovenské politice existoval od samotného vzniku Československa. Dějiny dělají lidé a v Československu se v roce 1992 velká většina jak Čechů, tak Slováků klonila k zachování společného státu,” připomíná Žantovský. Referendum podle něj mělo proběhnout. „Tady se rozhodovalo o všech současných občanech, ale i o budoucích generacích Čechů a Slováků. Bylo by to ústavně správné řešení a jsem přesvědčen, že ať by byl výsledek jakýkoliv, nakonec by ho Češi i Slováci respektovali,” dodává.
Poslechněte si celý rozhovor z vysílání Rádia ZET: