Antarktida je klimatickým setrvačníkem. Velký ledový objem zpomaluje všechny klimatické změny, říká polárník Pavel Prošek

23. června 1961 vstoupila v platnost smlouva o Antarktidě, která ukončila mezinárodní rivalitu o toto území. Led v Antarktidě totiž ukrývá podstatnou část světových zásob sladké vody a rovněž nezanedbatelné zásoby zemního plynu a ropy a dalších surovin. Od objevení Antarktidy v 19. století si na ni proto dělala nárok řada států. Podle polárníka a zakladatele první české vědecké stanice na Antarktidě Pavla Proška je tato smlouva dostatečně funkční ochranou. Řekl to v odpoledním vysílání Rádia Z. Moderátorka Romana Navarové se ho ptala také na to, jak se na Antarktidě projevují klimatické změny. „Antarktida má v klimatickém systému velice významnou roli. To, že je alespoň povrchově tvořena mimořádně objemnou hmotou ledu, je klimatickým setrvačníkem. Velký ledový objem způsobuje, že Antarktida zpomaluje všechny klimatické změny,“ vysvětluje Prošek.