Žít udržitelně

Vzdělání

Volnočasové

Společnost

Jak na to

Koníčky

Filosofie

24. Jedlé lesní zahrady - Katka Horáčková

Už jen tím, že my sami uděláme pár krůčků směrem k udržitelnosti, přispíváme k celkové pozitivní změně. Přestaňme čekat...na dovolenou, na lepší počasí, na správnou příležitost. Dejme svému každodennímu životu vyšší smysl, tady a teď.

Pevně věřím, že i podcast ”Žít udržitelně” nás nakopne a rozšíří nám obzory. V jednotlivých epizodách podcastu probereme témata jako je permakultura či regenerativní zahradničení, péči o půdu, kompostování, možnosti přírodního stavění, pojem cirkularity, sdílení v komunitě,... a hlavně si poslechneme zajímavé lidské příběhy a inspirativní myšlenky.

S Katkou Horáčkovou, předsedkyní spolku <a href='https://www.permakulturacs.cz/'>Permakultura CS</a> a spoluautorkou nového dokumentu Příběhy lesních zahrad, postupně v rozhovoru odhalujeme, co přesně si máme pod pojmem jedlá lesní zahrada představit. Robert Hart, průkopník lesních zahrad, říkal: "Pojďme zahradničit tak jako les." Inspiroval se volnou přírodou, místy, která fungují dobře, dlouhodobě prospívají, a to bez zásahu člověka.
V jedlých lesních zahradách funguje několik pater: bylinné patro, keře, menší stromy, velké stromy, popínavky, půdokryvné patro, kořeny (hlízy) a houby. V našich zahradách a zahrádkách však nemusíme mít přísně všechna patra zastoupena. Nakombinovat lze s úspěchem i například jenom tři.
Katka v rozhovoru uvedla několik zásad, které platí nejen v jedlých lesních zahradách, ale v permakultuře jakbysmet. Tedy: Mysleme určitě na to, že v zahradě můžeme mít nejen rostliny pro užitek a požitek lidí, ale také nezapomeňme na další živočišné druhy, které nám pak na oplátku v zahradě pomohou. Dále nenechávejme půdu holou, neboť nevyužitá plocha v zahradě bude zákonitě osídlena pionýrskými rostlinami a z toho pro nás vyplyne nutnost neustálé údržby. Podstatné jsou v zahradě stromy, které zajišťují pro ostatní rostliny a živáčky příznivé mikroklima. 
Do jedlé lesní zahrady patří i některé struktury, nejdůležitější je lavička a prostor pro nářadí. Pozor na skleník, u kterého si dobře rozmyslete, co v něm budete chtít pěstovat a kdo se o něj bude starat (větrat, zalévat). 
Umění lesního zahradníka spočívá v tom, že by se měl umět vyznat ve všech patrech jedlé lesní zahrady, což samozřejmě nejde umět naráz. Buďme trpěliví, dávejme si malé cíle, fázujme. Využijme i naší komunity, protože každý z členů má jistě své jedinečné schopnosti a dovednosti, nehledě na to, že více lidí = více nápadů. 
Téma jedlých lesních zahrad určitě stojí za prostudování. Bránou do většího poznání pro vás určitě bude dokumentární film Příběhy lesních zahrad. Inspiroval se knihou <a href='https://dharmagaia.cz/kniha/lesni-zahrady-v-praxi/'>Lesní zahrady v praxi </a>(vydala Dharma Gaia) od Tomase Remiarze. Více se určitě dozvíte na webové stránce: <a href='https://lesnizahrady.cz/'>https://lesnizahrady.cz/</a>.

S Katkou Horáčkovou, permakulturní lektorkou, zahradnicí a spoluautorkou nového dokumentu Příběhy lesních zahrad, postupně v rozhovoru odhalujeme, co přesně si máme pod pojmem jedlá lesní zahrada představit. Robert Hart, průkopník lesních zahrad, říkal: "Pojďme zahradničit tak jako les." Inspiroval se volnou přírodou, místy, která fungují dobře, dlouhodobě prospívají, a to bez zásahu člověka.
V jedlých lesních zahradách funguje několik pater: bylinné patro, keře, menší stromy, velké stromy, popínavky, půdokryvné patro, kořeny (hlízy) a houby. V našich zahradách a zahrádkách však nemusíme mít přísně všechna patra zastoupena. Nakombinovat lze s úspěchem i například jenom tři.
Katka v rozhovoru uvedla několik zásad, které platí nejen v jedlých lesních zahradách, ale v permakultuře jakbysmet. Tedy: Mysleme určitě na to, že v zahradě můžeme mít nejen rostliny pro užitek a požitek lidí, ale také nezapomeňme na další živočišné druhy, které nám pak na oplátku v zahradě pomohou. Dále - nenechávejme půdu holou, neboť nevyužitá plocha v zahradě bude zákonitě osídlena pionýrskými rostlinami a z toho pro nás vyplyne nutnost neustálé údržby. Podstatné jsou v zahradě stromy, které zajišťují pro ostatní rostliny a živáčky příznivé mikroklima. 
Do jedlé lesní zahrady patří i některé struktury, nejdůležitější je lavička a prostor pro nářadí. Pozor na skleník, u kterého si dobře rozmyslete, co v něm budete chtít pěstovat a kdo se o něj bude starat (větrat, zalévat). 
Umění lesního zahradníka spočívá v tom, že by se měl umět vyznat ve všech patrech jedlé lesní zahrady, což samozřejmě nejde umět naráz. Buďme trpěliví, dávejme si malé cíle, fázujme. Využijme i naší komunity, protože každý z členů má jistě své jedinečné schopnosti a dovednosti, nehledě na to, že více lidí = více nápadů. 
Téma jedlých lesních zahrad určitě stojí za prostudování. Bránou do většího poznání pro vás bude dokumentární film Příběhy lesních zahrad. Inspiroval se knihou <a href='https://obchod.permakulturacs.cz/lesni-zahrady-v-praxi/'>Lesní zahrady v praxi</a> od Tomase Remiarze (vydala společně Permakultura CS a Dharma Gaia). Více se dozvíte na webové stránce: <a href='https://lesnizahrady.cz/'>https://lesnizahrady.cz/</a>.

Aplikace Youradio Talk

24. Jedlé lesní zahrady - Katka Horáčková

Poslechněte si podcast