Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Zdena Prokopová: Některé případy týrání končí zabitím

Zdena Prokopová: Některé případy týrání končí zabitím

Obrázek epizody Zdena Prokopová: Některé případy týrání končí zabitím

Poslechněte si podcast

7. 9. 2020

16 min

O epizodě podcastu

Krize covid – zastavení ekonomiky a uzavření škol – donutila mnohé členy domácností zůstat doma. To se projevilo na zvýšeném počtu ohlášených případů týraní žen. „Oproti loňsku jsme zaznamenali dvojnásobný nárůst počtu telefonátů od žen v ohrožení,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz socioterapeutka a zakladatelka spolku Rosa – centrum pro ženy Zdena Prokopová Rosa pomáhá zejména ženským obětem domácího násilí a násilí ve vztahu prostřednictvím registrovaných sociálních služeb. Smyslem její činnosti je zejména poskytnutí bezpečí, jistoty, posilování klientek, aby našly sílu a vlastními silami dokázaly situaci změnit. „Provozujeme utajený azylový dům a pracujeme na prevenci. Fungujeme již 27 let,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz statutární zástupkyně spolku Rosa Zdena Prokopová. Dodává, že při jarní covid krizi, kdy Rosa zaznamenala vysoký nárůst telefonů žen v ohrožení, Rosa zareagovala tak, že zřídila další telefonní linku a začala poskytovat i online poradenství. Prostřednictvím mailů, chatů i skypu. Týrání žen nelze podceňovat Podle Zdeny Prokopové domácí násilí na ženách není možné podceňovat, protože jsou případy, které končí zabitím ženy, byť ho nikdo nepředpokládal. V této souvislosti upozorňuje na nebezpečnost škrcení a dušení obětí domácího násilí. „Policie ČR při krizi covid-19 například řešila, kam umístit násilníky v momentě, když je nešlo vykázat ze společné domácnosti. Třeba kvůli tomu, že měli covid-19,“ vrací se i do jarních měsíců v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz. Podle ní od roku 2007 fungují v Česku takzvaná intervenční centra, kam se týrané osoby mohou obrátit o pomoc. Avšak stále chybí takzvané utajené azylové domy pro ženy [třeba i s dětmi], nebo alespoň bezpečné a specializované azylové domy pro ženy. Ty přitom dle jejích slov i chybí i v novém návrhu zákona o sociálních službách Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Což je dle jejího názoru chyba, zvlášť, když autoři návrhu zákona na tuto skutečnost byli upozorňováni. Domácí násilí jako přestupek, ne jako trestný čin Podle ní v ČR ročně dojde k vykázání asi 1 300 násilníků v domácnosti. Tyto počty jsou ale mnohem nižší než třeba v Rakousku. Důvod je, že tam tento nástroj funguje mnohem lépe.... Celý článek na ZdraveZpravy.cz.

Krize covid – zastavení ekonomiky a uzavření škol – donutila mnohé členy domácností zůstat doma. To se projevilo na zvýšeném počtu ohlášených případů týraní žen. „Oproti loňsku jsme zaznamenali dvojnásobný nárůst počtu telefonátů od žen v ohrožení,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz socioterapeutka a zakladatelka spolku Rosa – centrum pro ženy Zdena Prokopová

Rosa pomáhá zejména ženským obětem domácího násilí a násilí ve vztahu prostřednictvím registrovaných sociálních služeb. Smyslem její činnosti je zejména poskytnutí bezpečí, jistoty, posilování klientek, aby našly sílu a vlastními silami dokázaly situaci změnit.

„Provozujeme utajený azylový dům a pracujeme na prevenci. Fungujeme již 27 let,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz statutární zástupkyně spolku Rosa Zdena Prokopová.

Dodává, že při jarní covid krizi, kdy Rosa zaznamenala vysoký nárůst telefonů žen v ohrožení, Rosa zareagovala tak, že zřídila další telefonní linku a začala poskytovat i online poradenství. Prostřednictvím mailů, chatů i skypu.

Týrání žen nelze podceňovat

Podle Zdeny Prokopové domácí násilí na ženách není možné podceňovat, protože jsou případy, které končí zabitím ženy, byť ho nikdo nepředpokládal. V této souvislosti upozorňuje na nebezpečnost škrcení a dušení obětí domácího násilí.

„Policie ČR při krizi covid-19 například řešila, kam umístit násilníky v momentě, když je nešlo vykázat ze společné domácnosti. Třeba kvůli tomu, že měli covid-19,“ vrací se i do jarních měsíců v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz .

Podle ní od roku 2007 fungují v Česku takzvaná intervenční centra, kam se týrané osoby mohou obrátit o pomoc. Avšak stále chybí takzvané utajené azylové domy pro ženy [třeba i s dětmi], nebo alespoň bezpečné a specializované azylové domy pro ženy. Ty přitom dle jejích slov i chybí i v novém návrhu zákona o sociálních službách Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV]. Což je dle jejího názoru chyba, zvlášť, když autoři návrhu zákona na tuto skutečnost byli upozorňováni.

Domácí násilí jako přestupek, ne jako trestný čin

Podle ní v ČR ročně dojde k vykázání asi 1 300 násilníků v domácnosti. Tyto počty jsou ale mnohem nižší než třeba v Rakousku. Důvod je, že tam tento nástroj funguje mnohem lépe.... Celý článek na ZdraveZpravy.cz .

Popis podcastu

Zdravezpravy.cz přináší aktuální informace z oblasti zdravotnictví a zdravého životního stylu. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.