Každý občas také smrdí, říká praktická lékařka Armády spásy Andrea Pekárková

Zhruba 20 až 30 lidí bez domova ošetří denně v pražské ordinaci Armády spásy praktická lékařka Andrea Pekárková. V podcastu ZdraveZpravy.cz popisuje, jací pacienti k ní chodí, ale i jakým způsobem Armáda spásy tyto ordinace financuje. „Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ říká Andrea Pekárková, která je zároveň duchovní církve Armády spásy. Na otázku, proč tito lidé nechodí, a zda vůbec mohou jít, za běžným praktickým lékařem, odpovídá, že část z nich, kteří jsou socializovaní, určitě k běžnému praktikovi jít může. „Ale kožními parazity napadený pacient k normálnímu praktikovi těžko půjde. A není to věc jen toho lékaře, ale je to i věc lidí v jeho čekárně. Nebudou rádi, že tam vedle sebe mají někoho v takovém stavu. U nás se ale počítá s tím, že k nám člověk přijde v takovém stavu a my od toho můžeme pomoci,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz. Mimo jiné se v něm vyjadřuje k aktuální politice státu, který připravuje takzvanou legalizaci konopí v Česku, to z velké části kvůli tomu, aby vybral dvě miliardy na daních. „Mým životním ideálem je abstinence od všech návykových látek. Tedy já určitě, pokud se bavíme o vstřícných krocích k užívání jakýchkoli návykových látek, jsem jednoznačně proti. Nemám nic, čím bych je obhájila. A legalizace konopí je pro mě prostě přes čáru,“ tvrdí. I v souvislosti s pacienty ve své ordinaci zmiňuje hlavně závislost na alkoholu. Říká, že tolerance v české společnosti vůči alkoholismu je nesmírná. A zejména tam by teď podle ní měla napnout síly protidrogová politika státu. V podcastu ZdraveZpravy.cz Andrea Pekárková říká, že v poslední době jí v ordinaci významně přibývá narkomanů. A nikterak jí ani neubývá ostatních pacientů. Jejím denním chlebem je chirurgické ošetřování chronických ran a pak parazitárních onemocnění. „Ale určitě to není tak, že bychom pacientům jenom ošetřovali rána. Naopak snažíme se podchycovat onkologická onemocnění nebo plicní onemocnění,“ vysvětluje. Skupiny pacientů bez domova určitě nepovažuje za rezervoár infekčních chorob, jimiž by masivně ohrožovaly většinovou populaci. „Určitě osoby bez domova nevnímám jako nějaké potkany, kteří v minulosti roznášeli mor. Na druhou stranu, pokud se těmto lidem zdravotní péče neposkytuje, tak přenos infekčních chorob může mezi nimi probíhat nekontrolovaně,“ vysvětluje. Za příklad dává lékařsky nepodchycené osoby s otevřenou tuberkulózou. Pacienty, kteří mají syfilis. Hovoří ale i pacientech s... / Více textu na ZdraveZpravy.cz!!!