Zapojme všechny

Vzdělání

Vývojová dysfázie 1. díl: Jak se liší od opožděného vývoje řeči?

Podcast o společném vzdělávání

Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy  s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.

Vývojová dysfázie
Ač to může být překvapivé, dětí s vývojovou dysfázií řeči je v populaci poměrně hodně. Péče o ně je vždy dlouhodobá záležitost. Na místě je včasná diagnostika a rychlé a správně zvolené nápravné postupy. Mezi lidmi panuje zažitý, ale bohužel dosti škodlivý mýtus, že logoped řeší pouze špatnou výslovnost. Řeč se však skládá z více rovin a s těmito rovinami se u dětí s vývojovou dysfázií pojí i specifické problémy. Obecně tyto řečové problémy dělíme do 4 skupin:
• problémy se slovní zásobou – nedostatečná a málo bohatá slovní zásoba;
• problémy s gramatickou stavbou vět po 4. roce věku – dysgramatismy, například chybné skloňování;
• problémy v sociálním užití řeči;
• čistě výslovnostní problémy.
Tyto roviny fungují v ideálním případě propojeně, pokud je však některá z nich postižena, narušuje to celkovou komunikační schopnost.

Vývoj řeči
Při práci s dětmi s  vadami řeči je vždy klíčová znalost zdravého vývoje řeči. Již před 1. rokem dítě rozvíjí pasivní slovní zásobu, v průběhu 1. roku se objevuje hra s mluvidly, broukání, žvatlání. Kolem 1. roku věku děti začínají zvukově označovat osoby (členy rodiny) anebo konkrétní věci. Jedná se však o izolovaná slova. Do zhruba 1 a ½ roku věku proto převládají v komunikace dětí gesta. Zhruba kolem 2. roku začne dítě označení členů rodiny propojovat s onomatopoickými citoslovci, díky čemuž vznikají první jednoduché věty typu „mama ham“, „tata pápá“.
Postupně dochází k přibírání sloves a dalších slovních druhů. Mezi 2. a 3. rokem věku se dítě učí používat přídavná jména a zájmena, úplně nakonec si osvojuje znalost předložek, číslovek a spojek. Ve 3. roce věku již dítě obvykle dokáže vytvořit víceslovné věty, postupně začíná používat minulý čas a také množné číslo. Mělo by být schopno odpovídat na jednoduché otázky.
V období mezi 3. a 4. rokem postupně propojuje jednoduché věty do souvětí, takže je řeč pro okolí již srozumitelnější. Za zlomový se ve vývoji řeči považuje 4. rok věku. V tomto věku by již dítě mělo být schopno vyprávět, konverzovat, odpovídat na otázky, mělo by aktivně užívat všechny slovní druhy, v jeho řeči by se také neměly vyskytovat dysgramatismy (nejedná se samozřejmě o děti s odlišným mateřským jazykem než čeština).

Kdy se jedná o opožděný vývoj řeči a kdy už je to vývojová dysfázie se dozvíte v textu k 20. podcastu na webu Zapojmevšechny.cz.

Jaké jsou fáze vývoje řeči? V kolika letech by dítě mělo plynně mluvit a jaký je rozdíl mezi opožděným vývojem řeči a vývojovou dysfázií? V podcastu s logopedkou Martinou Křivkovou se dozvíte nejen odpovědi na tyto otázky, ale i celou další řadu informací o vývojové dysfázii řeči a o tom, že poruchy řeči neznamenají jen problémy  s výslovností, ale že postihují i další jazykové roviny.
 
Vývojová dysfázie
Ač to může být překvapivé, dětí s vývojovou dysfázií řeči je v populaci poměrně hodně. Péče o ně je vždy dlouhodobá záležitost. Na místě je včasná diagnostika a rychlé a správně zvolené nápravné postupy. Mezi lidmi panuje zažitý, ale bohužel dosti škodlivý mýtus, že logoped řeší pouze špatnou výslovnost. Řeč se však skládá z více rovin a s těmito rovinami se u dětí s vývojovou dysfázií pojí i specifické problémy. Obecně tyto řečové problémy dělíme do 4 skupin:
• problémy se slovní zásobou – nedostatečná a málo bohatá slovní zásoba;
• problémy s gramatickou stavbou vět po 4. roce věku – dysgramatismy, například chybné skloňování;
• problémy v sociálním užití řeči;
• čistě výslovnostní problémy.
Tyto roviny fungují v ideálním případě propojeně, pokud je však některá z nich postižena, narušuje to celkovou komunikační schopnost.
 
Vývoj řeči
Při práci s dětmi s  vadami řeči je vždy klíčová znalost zdravého vývoje řeči. Již před 1. rokem dítě rozvíjí pasivní slovní zásobu, v průběhu 1. roku se objevuje hra s mluvidly, broukání, žvatlání. Kolem 1. roku věku děti začínají zvukově označovat osoby (členy rodiny) anebo konkrétní věci. Jedná se však o izolovaná slova. Do zhruba 1 a ½ roku věku proto převládají v komunikace dětí gesta. Zhruba kolem 2. roku začne dítě označení členů rodiny propojovat s onomatopoickými citoslovci, díky čemuž vznikají první jednoduché věty typu „mama ham“, „tata pápá“.
Postupně dochází k přibírání sloves a dalších slovních druhů. Mezi 2. a 3. rokem věku se dítě učí používat přídavná jména a zájmena, úplně nakonec si osvojuje znalost předložek, číslovek a spojek. Ve 3. roce věku již dítě obvykle dokáže vytvořit víceslovné věty, postupně začíná používat minulý čas a také množné číslo. Mělo by být schopno odpovídat na jednoduché otázky.
V období mezi 3. a 4. rokem postupně propojuje jednoduché věty do souvětí, takže je řeč pro okolí již srozumitelnější. Za zlomový se ve vývoji řeči považuje 4. rok věku. V tomto věku by již dítě mělo být schopno vyprávět, konverzovat, odpovídat na otázky, mělo by aktivně užívat všechny slovní druhy, v jeho řeči by se také neměly vyskytovat dysgramatismy (nejedná se samozřejmě o děti s odlišným mateřským jazykem než čeština).
 
Kdy se jedná o opožděný vývoj řeči a kdy už je to vývojová dysfázie se dozvíte v <a href="https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/podcast-20-dil-vyvojova-dysfazie-1-dil-jak-se-lisi-od-opozdeneho-vyvoje-reci">textu k 20. podcastu na webu Zapojmevšechny.cz</a>.

Aplikace Youradio Talk

Vývojová dysfázie 1. díl: Jak se liší od opožděného vývoje řeči?

Poslechněte si podcast