USA odstřihávají Rádio Svobodná Evropa. Může zdroj informací pro 50 milionů lidí v nesvobodě platit EU?

Ministři a ministryně zahraničí států EU se na pondělním jednání zabývali mimo jiné i budoucností Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Reagovali tak na rozhodnutí americké vlády, která koncem minulého týdne oznámila, že končí s financováním RFE/RL. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas nad tím sice vyjádřila lítost, upozornila ale, že to nutně neznamená, že financování automaticky převezme Evropa. V té přitom vysílání "Svobodky" sehrálo v době nesvobody zcela zásadní roli, říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Český exil stál u zrodu tohoto rádia a formoval jeho podobu. Českou sekci dlouho vedl Ferdinand Peroutka, jeden z nejvýraznějších tuzemských novinářů. I když to rádio bylo zřízeno americkou vládou, byl to primárně zdroj nezávislých informací, které plynuly do Československa i dalších nesvobodných zemí v době, kdy nevycházelo vůbec nic." Jak ale dodává Magdaléna Fajtová, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je klíčové i v dnešní době: „Působí a publikuje ve 27 jazycích ve 23 zemích. Každý týden se takto dostanou ke 47 milionům lidí, a to nejen třeba na Balkáně, ale také v Afghánistánu nebo Íránu." Právě u těchto zemí je podle Erika Taberyho zcela nemístná představa, že by si na sebe RFE/RL mělo vydělat samo. Znamená to tedy konec Rádia Svobodná Evropa? A co nám snahy o jeho odstřihnutí říkají o dnešní Americe?