Přibývá států, které chtějí uznat palestinský stát. Co to znamená v praxi a proč podle kritiků nahrávají Hamásu?

Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?