Marek Hilšer: Nemusím být vděčný žádné zájmové skupině. Čím déle jsem v politice, tím víc vidím, jak je prolezlá

Na to být nezávislý kandidát jsou ale také potřeba peníze. „Musíte mít asi tři miliony na to, abyste mohli zaplatit lidi, kteří budou shánět podpisy. Tolik jsem investovat nechtěl, mám nízkonákladovou kampaň. Podpisy jsem sbíral ve volných chvílích a o víkendech. Dobrovolníci u nás bohužel ještě nejsou takovým zvykem,” říká Hilšer. Přijde mu přirozené kandidovat znovu. „Čtyři roky jsem byl v Senátu, lidé už mě mnohem lépe znají a je za mnou nějaká politická stopa. Nejsem produkt politického marketingu za obrovské peníze různých miliardářských zájmových skupin. V tomto ohledu jsem čitelný,” podotýká.

Nevidí se ani jako prezident, který by jen kladl věnce, ale ani ne jako příliš aktivistický. „Řadím se mezi kandidáty, kteří už patří k polistopadové mladé generaci. Máme chuť a energii věci měnit a řešit. Je celá řada problémů, které prezident musí otevírat. Myslím, že je do budoucna důležité mluvit o energetice či sociálních problémech jako exekuce. To je něco, co by měl prezident jasně pojmenovávat a otevírat. Komunikace s vládou a řešení sestavování vlády je samozřejmé.”

Přímá volba prezidenta se podle něj stává zápolením politického marketingu. „Není to jako v Parlamentu, kde můžou politici vybírat podle úvahy. V minulosti to bylo také problematické, ale teď je to o mediální síle, politickém marketingu a velkých penězích do reklamy. Je to v mnoha ohledech záměrný tlak. Nakonec stejně zvolíme hlavně podle marketingu,” myslí si Hilšer. „Pomalu si začínám myslet, že přímá volba byla chyba. Ale něco na ní je,” připouští.

Poslechněte si celé Volební interview – Boj o Hrad s Martinem Kovářem: