34. Hilde Dominová – Táhnoucí krajina
O epizodě podcastu
Hilde Dominová – Táhnoucí krajinaJe třeba umět odejíta přece být jako strom:jako by kořen zůstal v zemi,jako by se krajina pohybovala a my pevně stáli.Je třeba zadržet dech,dokud neutichne vítra nezačne kolem nás kroužit cizí vzduch,dokud hra světla a stínů,zeleni a modři,neodhalí staré vzorya my budeme doma,ať je to kdekoli,a budeme se moci posadit a opřít,jako by to bylo o hrobnaší matky.~ Hilde Dominová, z knihy Jen růže jako opora, přel. Šimon Grimmich
Hilde Dominová – Táhnoucí krajina
Je třeba umět odejít
a přece být jako strom:
jako by kořen zůstal v zemi,
jako by se krajina pohybovala a my pevně stáli.
Je třeba zadržet dech,
dokud neutichne vítr
a nezačne kolem nás kroužit cizí vzduch,
dokud hra světla a stínů,
zeleni a modři,
neodhalí staré vzory
a my budeme doma,
ať je to kdekoli,
a budeme se moci posadit a opřít,
jako by to bylo o hrob
naší matky.
~ Hilde Dominová, z knihy Jen růže jako opora, přel. Šimon Grimmich
Popis podcastu
Meditace s básněmi
více na vnitrniprostor.cz/audio