

Ve Vizitce mluví o odvěkém spojení umění a alkoholu i citlivosti tvůrců. „Pro moje pacienty, kteří dosáhli významných úspěchů na poli výtvarného umění, nebo to byli třeba herci různých žánrů, často alkohol znamenal určité uvolnění. A v tomto stavu vnímají samozřejmě realitu jinak než kdokoli jiný, kdo je pod účinkem psychoaktivní látky, ale v podstatě všichni říkali, že to, co vytvořili pod vlivem, většinou nestálo za nic,“ uvádí ve Vizitce.