Tuto úvahu bych měl psát v čase, kdy se vysílá, tedy ráno. Protože ráno člověka napadají ty nejlepší, ne-li jediné myšlenky dne. „Rána bych zrušil,“ zpíval ale kdysi v lepších svých dobách můj milovaný básník s kytarou. Říkal jsem si už tehdy, Jaromíre, rána bych nerušil, rána bych naopak zavedl. Rána i přes den, ranní hodinku v každodenní činnosti. Rána i během večera.
Popis podcastu
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.