Každý prý má – a třeba v roce 1997 to názorně ukázal Zelenkův snímek Knoflíkáři – nějakou tu libůstku, zvláštnost nebo soukromou posedlost, s kterou se nepyšní, ale která ho jednoznačně odlišuje od ostatního lidstva. Někdo trhá hýžděmi knoflíky z čalounění, někdo pije kafe jedině studené a z hrnečku se Včelkou Májou a někdo si v tramvaji sedá zásadně na šedivou sedačku.
Popis podcastu
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.