Ginsbergovy verše jsou velmi dlouhé, jakoby biblické, chtěl totiž psát tak, jak lidé myslí. Tedy rychle, ve vizuálních představách i ve slovech. Ve své tvorbě Ginsberg používá volný verš, anaforu (opakování slov na začátku veršů), což je opět starý biblický prostředek, současně pracuje s metodou enumerace, tedy volnou asociací představ. Poslání svých básní často podtrhuje řečnickými otázkami. Reaguje na konzumní společnost, reklamu a proměny svobodné Ameriky.
Popis podcastu
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.