

Smrt je jeden z nejsilnějších emočních a myšlenkových prožitků. Přesto se ji v moderní společnosti snažíme vytěsnit. Takže jí také nedáváme prostor – a tím pádem ani nevytváříme adresný prostor fyzický – architektonický. A právě na neexistenci prostoru, určeného pro zažití smrti, je možné i obecně ukázat, jak velmi důležité je, aby pro některá naše konkrétní konání, myšlení a prožívání existoval jim přímo věnovaný fyzický prostor – architektura.
Popis podcastu
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.