Svůj život do básní promítala velice decentním způsobem, byť její osud nebyl lehký. Oproti konfesijním básníkům si přála, aby si některé osobní záležitosti nechali autoři pro sebe a domnívala se, že až zbytečně drásají intimní detaily ze svého nitra. Své básně odmítala publikovat v tzv. ženských antologiích, protože věřila, že poezie se má obracet ke světu nespoutanému limity pohlaví. Její dílo – Sbírka umění ztrácet – u nás vyšlo poprvé v roce 2004 v nakladatelství FRA.
Popis podcastu
Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.