Seznam Zprávy

Byznys

Ve starém penzijku spí 460 miliard. Ekonom navrhuje, jak s nimi naložit

Ve vatě

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.

Pojďme překopat staré penzijní fondy, vyzývají ekonomové z NERV. Vynáší málo, protože ze zákona musejí lidem garantovat, že neprodělají. Ekonom Stroukal by fondům dovolil investovat agresivněji a jít občas i do minusu. Největší výhoda transformovaných penzijních fondů je zároveň i jejich největším handicapem. Tzv. kladná nula. Zákon garantuje, že se v nich nesmíte propadnout do minusu – tedy o peníze na rozdíl třeba od akciových fondů nikdy nepřijdete.To je důvod, proč v těchto starých penzijních fondech stále spoří skoro tři miliony lidí, i když jim skoro nic nevynesou. „Jen v transformovaných fondech sedí nějakých 460 miliard. Ty vynášejí ‚kladnou nulu‘. Lidé by z nich mohli utéct do účastnických fondů, ale ty peníze mají ve starých fondech právě proto, že garantují výnos alespoň tu nulu,“ říká ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.Aby fondy „černou nulu“ udržely, investují extrémně konzervativně. „Vede je to naprosto přirozeně k tomu, že neinvestují do žádných akcií, ale do bezrizikových věcí, typicky do státních dluhopisů. A z těch minimálních výnosů velkou část ‚zblajznou‘ poplatky,“ podotýká Stroukal v investičním podcastu Ve vatě, jehož aktuální epizodu si můžete poslechnout nahoře v přehrávači.Vyplatí vás z účtu někoho jiného Podle ekonomů z Národní ekonomické rady vlády by stát měl z transformovaných fondů povinnost být na nule či v černých číslech sejmout. Pomůže to střadatelům i české ekonomice, uvedli ve zhruba 50stránkovém materiálu návrhů na podporu české ekonomiky, kterými se aktuálně zabývají členové vlády.Fondy by měly mít možnost se krátkodobě propadnout i do červených čísel, navrhuje NERV. Že by při propadech ekonomiky nebylo investory z čeho vyplatit, podle Stroukala v dlouhém horizontu nehrozí.„Nikdy se nestane, že bychom všech těch 460 miliard vyplatili všem důchodcům najednou. Když by přišla nějaká krize, na dno si nemusí sáhnout nikdo. Garantovalo by se, že když na vašem individuálním účtu nebude aspoň nula, tak vás vyplatí z účtu někoho jiného, kdo ještě do důchodu nejde,“ vysvětluje ekonom.„To je princip pojištění. Když někomu přijde nějaká pojistná událost, v tomto případě stáří, tak se vyplácí z pojistek ostatních, kterým zatím nenastala,“ dodává.Peníze, které nic nedělají Fondy by směly investovat odvážněji a výnosy by byly větší, přeje si Stroukal. Část ze „spících“ 460 miliard by mohla podle vize pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády investovat třeba do PPP projektů, které staví na partnerství soukromého a veřejného sektoru.„Stát na konci dne vždycky zaplatí, může si ty peníze vybrat na daních. Takže by to mohlo dávat smysl i výnosově s poměrně nízkým rizikem a zároveň by nám to pomohlo financovat projekty, na které nám v současnosti peníze nezbudou.“Část peněz fondů by mohla jít do dluhopisů, které by financovaly lokální investice. A další klidně do startupů po vzoru Spojených států. „Američtí penzisti se podílejí na tom, aby ekonomika šlapala. České peníze sedí a nic nedělají. Přitom by čeští penzisti taky mohli přispět k růstu ekonomiky. Díky tomu bychom mohli mít vyšší příjmy a více odvádět na budoucí důchody. To je skoro až perpetuum mobile,“ uvažuje Stroukal.Zákon aktuálně stanovuje v penzijních fondech u poplatků maximální strop, skoro všechny staré penzijní fondy mají poplatky téměř na maximech. To znamená každoroční poplatek za správu portfolia ve výši do 0,8 % z celkového objemu peněz účastníka ve fondu. Plus manažerský desetiprocentní poplatek ze zisku. „Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25 až 85 procent jejich výnosu. Takže máš nějaký výnos a až 85 procent z toho ti vezme ten fond,“ cituje Stroukal data z Ministerstva financí.Další pravidla pro vysoké poplatky by Stroukal nestanovil. Věří, že s nimi zatočí konkurence tzv. DIP neboli dlouhodobého investičního produktu.„Ty poplatky nejsou opodstatněné. Pokud nakupuješ státní dluhopisy, tak to za tebe dneska udělá makro v Excelu. Chápu vysoké poplatky, pokud zaměstnáváš super hlavy a génie, kteří spravují portfolio rizikových akcií a vymýšlejí, co budou akcie budoucnosti.“ Poslechněte si celou epizodu.<ul><li>Ve vatě. Podcast novinářky <a href="https://twitter.com/Bidrmanova">Markéty Bidrmanové</a>. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.</li><li>Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.</li><li>V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.</li><li>O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese <a href="mailto:audio@sz.cz">audio@sz.cz</a>.</li></ul>

Pojďme překopat staré penzijní fondy, vyzývají ekonomové z NERV. Vynáší málo, protože ze zákona musejí lidem garantovat, že neprodělají. Ekonom Stroukal by fondům dovolil investovat agresivněji a jít občas i do minusu. 
Největší výhoda transformovaných penzijních fondů je zároveň i jejich největším handicapem. Tzv. kladná nula. Zákon garantuje, že se v nich nesmíte propadnout do minusu – tedy o peníze na rozdíl třeba od akciových fondů nikdy nepřijdete.
To je důvod, proč v těchto starých penzijních fondech stále spoří skoro tři miliony lidí, i když jim skoro nic nevynesou.
„Jen v transformovaných fondech sedí nějakých 460 miliard. Ty vynášejí ‚kladnou nulu‘. Lidé by z nich mohli utéct do účastnických fondů, ale ty peníze mají ve starých fondech právě proto, že garantují výnos alespoň tu nulu,“ říká ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.
Aby fondy „černou nulu“ udržely, investují extrémně konzervativně. „Vede je to naprosto přirozeně k tomu, že neinvestují do žádných akcií, ale do bezrizikových věcí, typicky do státních dluhopisů. A z těch minimálních výnosů velkou část ‚zblajznou‘ poplatky,“ podotýká Stroukal v investičním podcastu Ve vatě, jehož aktuální epizodu si můžete poslechnout nahoře v přehrávači.
Vyplatí vás z účtu někoho jiného 
Podle ekonomů z Národní ekonomické rady vlády by stát měl z transformovaných fondů povinnost být na nule či v černých číslech sejmout. Pomůže to střadatelům i české ekonomice, uvedli ve zhruba 50stránkovém materiálu návrhů na podporu české ekonomiky, kterými se aktuálně zabývají členové vlády.
Fondy by měly mít možnost se krátkodobě propadnout i do červených čísel, navrhuje NERV. Že by při propadech ekonomiky nebylo investory z čeho vyplatit, podle Stroukala v dlouhém horizontu nehrozí.
„Nikdy se nestane, že bychom všech těch 460 miliard vyplatili všem důchodcům najednou. Když by přišla nějaká krize, na dno si nemusí sáhnout nikdo. Garantovalo by se, že když na vašem individuálním účtu nebude aspoň nula, tak vás vyplatí z účtu někoho jiného, kdo ještě do důchodu nejde,“ vysvětluje ekonom.
„To je princip pojištění. Když někomu přijde nějaká pojistná událost, v tomto případě stáří, tak se vyplácí z pojistek ostatních, kterým zatím nenastala,“ dodává.
Peníze, které nic nedělají 
Fondy by směly investovat odvážněji a výnosy by byly větší, přeje si Stroukal. Část ze „spících“ 460 miliard by mohla podle vize pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády investovat třeba do PPP projektů, které staví na partnerství soukromého a veřejného sektoru.
„Stát na konci dne vždycky zaplatí, může si ty peníze vybrat na daních. Takže by to mohlo dávat smysl i výnosově s poměrně nízkým rizikem a zároveň by nám to pomohlo financovat projekty, na které nám v současnosti peníze nezbudou.“
Část peněz fondů by mohla jít do dluhopisů, které by financovaly lokální investice. A další klidně do startupů po vzoru Spojených států. „Američtí penzisti se podílejí na tom, aby ekonomika šlapala. České peníze sedí a nic nedělají. Přitom by čeští penzisti taky mohli přispět k růstu ekonomiky. Díky tomu bychom mohli mít vyšší příjmy a více odvádět na budoucí důchody. To je skoro až perpetuum mobile,“ uvažuje Stroukal.
Zákon aktuálně stanovuje v penzijních fondech u poplatků maximální strop, skoro všechny staré penzijní fondy mají poplatky téměř na maximech. To znamená každoroční poplatek za správu portfolia ve výši do 0,8 % z celkového objemu peněz účastníka ve fondu. Plus manažerský desetiprocentní poplatek ze zisku.
„Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25 až 85 procent jejich výnosu. Takže máš nějaký výnos a až 85 procent z toho ti vezme ten fond,“ cituje Stroukal data z Ministerstva financí.
Další pravidla pro vysoké poplatky by Stroukal nestanovil. Věří, že s nimi zatočí konkurence tzv. DIP neboli dlouhodobého investičního produktu.
„Ty poplatky nejsou opodstatněné. Pokud nakupuješ státní dluhopisy, tak to za tebe dneska udělá makro v Excelu. Chápu vysoké poplatky, pokud zaměstnáváš super hlavy a génie, kteří spravují portfolio rizikových akcií a vymýšlejí, co budou akcie budoucnosti.“
Poslechněte si celou epizodu.
<ul>
<li>Ve vatě. Podcast novinářky <a href="https://twitter.com/Bidrmanova" target="_blank">Markéty Bidrmanové</a>. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.</li>
<li>Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.</li>
<li>V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.</li>
<li>O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese <a href="mailto:audio@sz.cz" target="_blank">audio@sz.cz</a>.</li>
</ul>

Aplikace Youradio Talk

Ve starém penzijku spí 460 miliard. Ekonom navrhuje, jak s nimi naložit

Poslechněte si podcast