Seznam Zprávy

Byznys

Česko jako nájemní džungle. Jaké změny nájmy čekají?

Ve vatě

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.

Zákon o podpoře bydlení  jde do finále.  Mimo jiné má motivovat majitele prázdných bytů, aby volné nemovitosti opravili a pustili je na trh. Obec jim má garantovat případné ztráty - když nájemník byt zničí nebo nezaplatí nájem. V Česku je aktuálně zhruba 200 tisíc prázdných bytů, vyplývá z dat Statistického úřadu. Část z nich chce stát do oběhu pomocí nové legislativy, kterou by už v dubnu mohla projednat vláda. „Ambice je dostat na trh s bydlením každý rok 1000 obecních a 2000 soukromých bytů, pro představu to  je cca 10 na  obec s rozšířenou působností,“ plánuje Jan Schneider, ředitel politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které zákon přichystalo. Jak chce stát byty dostat do oběhu? Pomocí garancí přesvědčí majitele k pronájmu bez rizika, avizuje zástupce ministerstva. „Obec nebo nějaká nezisková organizace na sebe přebírá rizika, kterých se pronajímatelé bojí. Nebude-li mi ten nájemník platit, něco mi tam zničí, nebude-li se chtít vystěhovat, tak   ten zákon dává nástroje podpory,“ uvedl Schneider z MMR ve speciální epizodě podcastu Ve vatě na téma nájemní bydlení.Zkušenosti některých majitelů s pronájmem jsou tak tristní, že už byt na trh více dát nechtějí. Škody i za statisíce. Nezaplacený nájem několik měsíců. A absolutní bezmoc se nespolehlivého nájemníka zbavit.Garance vyjdou na 1,5 miliardy ročněTato rizika má nová legislativa z pronajímatelů sejmout. „Je tam garance toho, že v případě, že se něco takového stane, tak škoda půjde za tím, kdo poskytuje garanci. Tomu pronajímateli se ten byt prostě vrátí ve stavu, v jakém ho předal. Takže to „zatáhne“ obec z příspěvků, které na to dostane od státu,“ vysvětluje Jan Schneider.  Garantem se může stát nejen obec či kraj, ale i  další právnické osoby, které poskytují sociální služby nebo se věnují realitní činnosti.Případné škody zaplatí například obec z příspěvků, které na to dostane od státu. „Počítá se, že kompletní náklady na ten zákon budou kolem 1,5, miliardy ročně. Z reálných zkušeností z projektů, které už dneska jedou ve spoustě měst a stejně tak v zahraničí, ale plyne, že skutečných plnění je marginální procento,“ říká Schneider.Pilotní projekty už běží v Hradci králové, Brně i Praze. Libor Ostatek, expert na hypotéky z Broker Trust a Golem Finance, je ale k fungování garancí v praxi skeptický: „Už to vidím, jak zastupitelstvo odsouhlasí někomu zaplatit rozbité zařízení,“ pochybuje.Nečekat, až se postaví bytyPodle Martina Luxe jde ovšem o model, který je odzkoušený a funkční, a může reálně vyřešit situaci řady lidí v akutní bytové nouzi. „Garantované bydlení funguje velmi dobře v mnoha západních zemích. Velmi rychle a levně se jí řeší bezdomovectví, protože se nečeká, než někdo postaví nějaké sociální byty, které se stejně nakonec přidělí známým starosty a ne těm, kteří to nejvíc potřebují.“Investici ve výši 1,5 miliardy korun ročně, z které by se záruky pokrývaly, nepovažuje Lux ve srovnání se současnými náklady bytové krize za vysokou. „Je to levnější, ale i trhu přátelské, protože  je do toho zapojen soukromý pronajímatel. Pokud nechce mít starosti a zároveň si řekne, už mám zisku poměrně dost a pronajímám tady 100 jiných bytů, tak aspoň 10 bych dal na nějaký sociální účel. Je to pro něj bezrizikový pronájem.“Zákon počítá taky  s možností obci svůj byt svěřit, aby ho pronajímala namísto majitele. To ale i sám Schneider pokládá za extrémní variantu, o kterou nebude moc zájem.  „Ta obec ten byt pronajme a podnajímá ho dál tak, aby se bydlení dostalo i  skupinám, které můžou být vnímány jako jako rizikové.“Na hranici tzv. bytové nouze je podle resortu ministra Ivana Bartoše (Piráti) více než milion obyvatel. Jejich výdaje na bydlení jsou totiž vůči příjmům tak vysoké, že si do budoucna budou moci bydlení udržet jen stěží.Zhoršující se situaci v bydlení mají pomoci vyřešit i kontaktní místa, kde budou úředníci nabízet poradenství, posuzovat bytovou nouzi a navrhovat možnou podporu.<ul><li>Ve vatě. Podcast novinářky <a href="https://twitter.com/Bidrmanova">Markéty Bidrmanové</a>. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.</li><li>Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.</li><li>V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.</li><li>O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese <a href="mailto:audio@sz.cz">audio@sz.cz</a>.</li></ul>

Zákon o podpoře bydlení  jde do finále.  Mimo jiné má motivovat majitele prázdných bytů, aby volné nemovitosti opravili a pustili je na trh. Obec jim má garantovat případné ztráty - když nájemník byt zničí nebo nezaplatí nájem. 
V Česku je aktuálně zhruba 200 tisíc prázdných bytů, vyplývá z dat Statistického úřadu. Část z nich chce stát do oběhu pomocí nové legislativy, kterou by už v dubnu mohla projednat vláda. 
„Ambice je dostat na trh s bydlením každý rok 1000 obecních a 2000 soukromých bytů, pro představu to  je cca 10 na  obec s rozšířenou působností,“ plánuje Jan Schneider, ředitel politiky bydlení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které zákon přichystalo.
Jak chce stát byty dostat do oběhu? Pomocí garancí přesvědčí majitele k pronájmu bez rizika, avizuje zástupce ministerstva. „Obec nebo nějaká nezisková organizace na sebe přebírá rizika, kterých se pronajímatelé bojí. Nebude-li mi ten nájemník platit, něco mi tam zničí, nebude-li se chtít vystěhovat, tak   ten zákon dává nástroje podpory,“ uvedl Schneider z MMR ve speciální epizodě podcastu Ve vatě na téma nájemní bydlení.
Zkušenosti některých majitelů s pronájmem jsou tak tristní, že už byt na trh více dát nechtějí. Škody i za statisíce. Nezaplacený nájem několik měsíců. A absolutní bezmoc se nespolehlivého nájemníka zbavit.
Garance vyjdou na 1,5 miliardy ročně
Tato rizika má nová legislativa z pronajímatelů sejmout. „Je tam garance toho, že v případě, že se něco takového stane, tak škoda půjde za tím, kdo poskytuje garanci. Tomu pronajímateli se ten byt prostě vrátí ve stavu, v jakém ho předal. Takže to „zatáhne“ obec z příspěvků, které na to dostane od státu,“ vysvětluje Jan Schneider.  Garantem se může stát nejen obec či kraj, ale i  další právnické osoby, které poskytují sociální služby nebo se věnují realitní činnosti.
Případné škody zaplatí například obec z příspěvků, které na to dostane od státu. „Počítá se, že kompletní náklady na ten zákon budou kolem 1,5, miliardy ročně. Z reálných zkušeností z projektů, které už dneska jedou ve spoustě měst a stejně tak v zahraničí, ale plyne, že skutečných plnění je marginální procento,“ říká Schneider.
Pilotní projekty už běží v Hradci králové, Brně i Praze. Libor Ostatek, expert na hypotéky z Broker Trust a Golem Finance, je ale k fungování garancí v praxi skeptický: „Už to vidím, jak zastupitelstvo odsouhlasí někomu zaplatit rozbité zařízení,“ pochybuje.
Nečekat, až se postaví byty
Podle Martina Luxe jde ovšem o model, který je odzkoušený a funkční, a může reálně vyřešit situaci řady lidí v akutní bytové nouzi. „Garantované bydlení funguje velmi dobře v mnoha západních zemích. Velmi rychle a levně se jí řeší bezdomovectví, protože se nečeká, než někdo postaví nějaké sociální byty, které se stejně nakonec přidělí známým starosty a ne těm, kteří to nejvíc potřebují.“
Investici ve výši 1,5 miliardy korun ročně, z které by se záruky pokrývaly, nepovažuje Lux ve srovnání se současnými náklady bytové krize za vysokou. „Je to levnější, ale i trhu přátelské, protože  je do toho zapojen soukromý pronajímatel. Pokud nechce mít starosti a zároveň si řekne, už mám zisku poměrně dost a pronajímám tady 100 jiných bytů, tak aspoň 10 bych dal na nějaký sociální účel. Je to pro něj bezrizikový pronájem.“
Zákon počítá taky  s možností obci svůj byt svěřit, aby ho pronajímala namísto majitele. To ale i sám Schneider pokládá za extrémní variantu, o kterou nebude moc zájem.  „Ta obec ten byt pronajme a podnajímá ho dál tak, aby se bydlení dostalo i  skupinám, které můžou být vnímány jako jako rizikové.“
Na hranici tzv. bytové nouze je podle resortu ministra Ivana Bartoše (Piráti) více než milion obyvatel. Jejich výdaje na bydlení jsou totiž vůči příjmům tak vysoké, že si do budoucna budou moci bydlení udržet jen stěží.
Zhoršující se situaci v bydlení mají pomoci vyřešit i kontaktní místa, kde budou úředníci nabízet poradenství, posuzovat bytovou nouzi a navrhovat možnou podporu.
<ul>
<li>Ve vatě. Podcast novinářky <a href="https://twitter.com/Bidrmanova" target="_blank">Markéty Bidrmanové</a>. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.</li>
<li>Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.</li>
<li>V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.</li>
<li>O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese <a href="mailto:audio@sz.cz" target="_blank">audio@sz.cz</a>.</li>
</ul>

Aplikace Youradio Talk

Česko jako nájemní džungle. Jaké změny nájmy čekají?

Poslechněte si podcast