Seznam Zprávy

Byznys

Investování

Matesová: Česko už není levná země. Polák si koupí za mzdu víc

Ve vatě

Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.

Zatímco české ceny dohánějí západ, mzdy zůstávají východní. „Je dobře, že jsme v paritě kupní síly předstihli Portugalsko a Řecko. Ale pořád máme koho stíhat,“ říká ekonomka Jana Matesová. Česko si musí najít novou konkurenční výhodu.Česko přestalo být lacinou zemí. Inflační vlna zvýšila ceny, spolkla lidem část úspor i reálných mezd. Když státy porovnáváme podle parity kupní síly, tedy podle toho, kolik si za průměrný plat mohou jeho obyvatelé koupit, jsme na tom hůře než v roce 2019.„Cenová úroveň nám otekla. Lidé vidí, že si ze svých mezd nekoupí tolik jako v roce 2019. Je to spojené s poklesem mezd,“ vysvětluje ekonomka Jana Matesová v podcastu Ve vatě. Za průměrný příjem si lidé v tuzemsku se zohledněním cenové hladiny mohou koupit zhruba tolik jako obyvatelé Slovinska nebo Litvy. To Polák si za průměrný plat ve své zemi pořídí sice ne o moc, ale více.Ještě lépe jsou na tom Italové či Finové a samozřejmě Němci. „Němec si za průměrný plat při tamní cenové úrovni koupí o 80 procent více zboží a služeb než Čech,“ vypočítává ekonomka. Méně než Čech si za svou průměrnou mzdu naopak nakoupí Řek nebo Portugalec.„Slováci jsou na tom zhruba jako Portugalsko čili ta cenová hladina je tam relativně vysoká k tomu, kolik si v průměru vydělávají. Za námi jsou i Bulhaři, Rumuni,“ porovnává Jana Matesová.Skoro všechno tu bylo levnějšíJeště v roce 2020 byly ceny skoro všeho, až na služby operátorů, nižší než průměr Evropské unie. Oblečení, potraviny, alkohol, náklady na bydlení… S inflační vlnou se to výrazně změnilo. Česká inflace patřila spolu s tou v pobaltských státech k nejvyšším, brzy začala a dlouho trvala. Mnohé z cen během ní dohnaly unijní průměr.„Ceny potravin před nástupem, vlastně v roce 2019 nebo v roce 2020 představovaly 89 procent průměrné hladiny cen potravin v Evropské unii a vyrostly rychle, zejména během roku 2022, skoro k tomu průměru. To byl velký nárůst. Rostly i ceny oděvů, když jinde v Evropě nerostly. Ceny elektroniky v jiných zemích Evropské unie klesaly, ale u nás stále rostly,“ vypočítává ekonomka v podcastu.Podle Jany Matesové to lze vnímat i pozitivně. „Z hlediska obyvatel není žádnou ctí být levná země. Chcete mít zemi, která má sice vysoké ceny, ale taky vysoké mzdy, která má prostě vysokou kupní sílu. Takže je dobře, že jsme v paritě kupní síly předstihli Portugalsko, Řecko. Ale pořád máme koho stíhat,“ míní někdejší zástupkyně ČR u Světové banky.Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.Mzdy poklesly nejvíc z EUZatímco ceny se přiblížily „západu“, měřeno čistou mediánovou mzdou zůstávají Češi nadále „na východě.“Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z letošního roku srovnávala své členské země z hlediska toho, jak jim poklesla úroveň reálných mezd od konce roku 2019 do konce prvního čtvrtletí letošního roku. „Největší pokles byl o 7,5 procenta. To jsme nebyli jenom my, ale také Švédsko,“ všimla si ekonomka Matesová.Česká inflace nastoupila také dříve než jinde v Evropě. „My jsme už v roce 2021, čili před agresí Ruska proti Ukrajině, ale taky před nástupem této vlády, měli velkou energetickou krizi s pádem Bohemia Energy a dalších podniků. A to velmi zvýšilo ceny energii pro ty, kdo byli buď na spotových cenách a nebo měli kontrakty, které jim končily,“ vzpomíná Jana Matesová.Že Česko už není lacinou zemí, má vliv i na jeho konkurenceschopnost. Výhodu levné energie a vstupů musí podle Matesové nahradit velké inovace. „Bude nesmírně důležité zaměřit se na velkou inovační aktivitu v oblastech, které nejsou energeticky náročné, protože my nebudeme mít levné energie. Levnou práci mít nechceme a takže potřebujeme něco, co bude mít veliký inovační potenciál.“Zajímá vás víc? Poslechněte si celý podcast na téma „už ne levné Česko“ nahoře v přehrávači nebo v podcastových aplikacích.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco české ceny dohánějí západ, mzdy zůstávají východní. „Je dobře, že jsme v paritě kupní síly předstihli Portugalsko a Řecko. Ale pořád máme koho stíhat,“ říká ekonomka Jana Matesová. Česko si musí najít novou konkurenční výhodu. Česko přestalo být lacinou zemí. Inflační vlna zvýšila ceny, spolkla lidem část úspor i reálných mezd. Když státy porovnáváme podle parity kupní síly, tedy podle toho, kolik si za průměrný plat mohou jeho obyvatelé koupit, jsme na tom hůře než v roce 2019.„Cenová úroveň nám otekla. Lidé vidí, že si ze svých mezd nekoupí tolik jako v roce 2019. Je to spojené s poklesem mezd,“ vysvětluje ekonomka <a href="https://www.seznamzpravy.cz/tag/jana-matesova-90207">Jana Matesová</a> v podcastu <a href="https://www.seznamzpravy.cz/tag/ve-vate-61807">Ve vatě</a>. Za průměrný příjem si lidé v tuzemsku se zohledněním cenové hladiny mohou koupit zhruba tolik jako obyvatelé Slovinska nebo Litvy. To Polák si za průměrný plat ve své zemi pořídí sice ne o moc, ale více.Ještě lépe jsou na tom Italové či Finové a samozřejmě Němci. „Němec si za průměrný plat při tamní cenové úrovni koupí o 80 procent více zboží a služeb než Čech,“ vypočítává ekonomka. Méně než Čech si za svou průměrnou mzdu naopak nakoupí Řek nebo Portugalec.„Slováci jsou na tom zhruba jako Portugalsko čili ta cenová hladina je tam relativně vysoká k tomu, kolik si v průměru vydělávají. Za námi jsou i Bulhaři, Rumuni,“ porovnává Jana Matesová.Skoro všechno tu bylo levnějšíJeště v roce 2020 byly ceny skoro všeho, až na služby operátorů, nižší než průměr Evropské unie. Oblečení, potraviny, alkohol, náklady na bydlení… S inflační vlnou se to výrazně změnilo. Česká inflace patřila spolu s tou v pobaltských státech k nejvyšším, brzy začala a dlouho trvala. Mnohé z cen během ní dohnaly unijní průměr.„Ceny potravin před nástupem, vlastně v roce 2019 nebo v roce 2020 představovaly 89 procent průměrné hladiny cen potravin v Evropské unii a vyrostly rychle, zejména během roku 2022, skoro k tomu průměru. To byl velký nárůst. Rostly i ceny oděvů, když jinde v Evropě nerostly. Ceny elektroniky v jiných zemích Evropské unie klesaly, ale u nás stále rostly,“ vypočítává ekonomka v podcastu.Podle Jany Matesové to lze vnímat i pozitivně. „Z hlediska obyvatel není žádnou ctí být levná země. Chcete mít zemi, která má sice vysoké ceny, ale taky vysoké mzdy, která má prostě vysokou kupní sílu. Takže je dobře, že jsme v paritě kupní síly předstihli Portugalsko, Řecko. Ale pořád máme koho stíhat,“ míní někdejší zástupkyně ČR u Světové banky.<a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ve-vate-matesova-cesko-uz-neni-levna-zeme-polak-si-koupi-za-mzdu-vic-261349?previewToken=BqfI5P_fm7F2idlyMx0gxVnAGkhDZ9RlTiE_lKOE7AvNpx3E_wFfHF_K80m-HjT61OjLnF9PKpmrVT_AG9fh_qM8_I6LvvHmcXJxht7xF0kj7K-cybxTwyzEUTz-N2PGkUFUASY5oxWfMK1Gy-VVwFJpp9HG1mI_0Rnx3xmzwX3Io-mMBOwboc__5XEKvvle#embed-2-after">Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.</a> Mzdy poklesly nejvíc z EUZatímco ceny se přiblížily „západu“, měřeno čistou mediánovou mzdou zůstávají Češi nadále „na východě.“Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z letošního roku srovnávala své členské země z hlediska toho, jak jim poklesla úroveň reálných mezd od konce roku 2019 do konce prvního čtvrtletí letošního roku. „Největší pokles byl o 7,5 procenta. To jsme nebyli jenom my, ale také Švédsko,“ všimla si ekonomka Matesová.Česká inflace nastoupila také dříve než jinde v Evropě. „My jsme už v roce 2021, čili před agresí Ruska proti Ukrajině, ale taky před nástupem této vlády, měli velkou energetickou krizi s pádem Bohemia Energy a dalších podniků. A to velmi zvýšilo ceny energii pro ty, kdo byli buď na spotových cenách a nebo měli kontrakty, které jim končily,“ vzpomíná Jana Matesová.Že Česko už není lacinou zemí, má vliv i na jeho konkurenceschopnost. Výhodu levné energie a vstupů musí podle Matesové nahradit velké inovace. „Bude nesmírně důležité zaměřit se na velkou inovační aktivitu v oblastech, které nejsou energeticky náročné, protože my nebudeme mít levné energie. Levnou práci mít nechceme a takže potřebujeme něco, co bude mít veliký inovační potenciál.“Zajímá vás víc? Poslechněte si celý podcast na téma „už ne levné Česko“ nahoře v přehrávači nebo v podcastových aplikacích. *****<ul><li>Ve vatě. Podcast novinářky <a href="https://twitter.com/Bidrmanova">Markéty Bidrmanové</a>. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.</li><li>Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.</li><li>V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.</li><li>O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese <a href="mailto:audio@sz.cz">audio@sz.cz</a>.</li></ul>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Matesová: Česko už není levná země. Polák si koupí za mzdu víc

Poslechněte si podcast