Ve velkém sálu paláce v Arethuse to jiskří. A ve vzduchu visí i něco jiného než lustry a sexuální napětí. Erotičnost a živočišnost, které se schovávají za okázalou distingovanost, nás dneska budou zajímat. Protože vedle humrů, krevet, krabů a kaviáru potkáme i hodně prosvítajících ňader. Mimochodem, ústřice tu sice nejsou, ale stejně na ně přijde řeč. Hodí se to, když si Geralt a Yennefer konečně vyznají lásku. Pamatujete si, kdy se na sebe poprvé pořádně přitiskli? Právě v ledové míse plné těchto sexy mlžů, před osmnácti lety.
Ve velkém sálu paláce v Arethuse to jiskří. A ve vzduchu visí i něco jiného než lustry a sexuální napětí. Erotičnost a živočišnost, které se schovávají za okázalou distingovanost, nás dneska budou zajímat. Protože vedle humrů, krevet, krabů a kaviáru potkáme i hodně prosvítajících ňader. Mimochodem, ústřice tu sice nejsou, ale stejně na ně přijde řeč. Hodí se to, když si Geralt a Yennefer konečně vyznají lásku. Pamatujete si, kdy se na sebe poprvé pořádně přitiskli? Právě v ledové míse plné těchto sexy mlžů, před osmnácti lety.
V mokřadech Pereplutu se vypráví spousta příběhů. Některé jsou skutečné, jiné trochu smyšlené. Krok za krokem ale sledují fantasy ságu o zaklínači Geraltovi z Rivie od polského autora Andrzeje Sapkowského.
“Všechno už tady někdy bylo, všechno se už někdy událo. A všechno už bylo někdy popsáno.” (Vysogota z Korvia)
“Vše, co se děje, už bylo pojmenováno, dávno je známo, jak na tom člověk je — s tím, kdo je silnější, nemůže soupeřit.” (Kniha Kazatel, 6:10)
Anebo ne?