Psychotronika za železnou oponou - Husákovi kouzelníci

Připomeňte si velmi populární původní český seriál o záhadách Česka. Jednotlivé epizody tohoto seriálu přináší pohled na zajímavé události českých dějin. Každý díl je věnován jednomu z osmi konkrétních témat naší politické a kulturní historie, nad nimiž se dodnes vznášejí otazníky nebo jsou dlouhodobě přehlíženy, a kuriózním detailům, pro které se v učebnicích dějepisu nenachází místo. Režisérský tandem Otakáro Maria Schmidt a Jana Kristina Studničková, který má s dokumentární tvorbou bohaté zkušenosti, se této úlohy zhostil s jistotou a nezaměnitelnou poetikou. První díl je věnován několikaletému působení zvláštního pracoviště někdejší ČSAV, které se mělo věnovat mapování a studiu tzv. paranormálních či psychotronických jevů. Nad smyslem a dosahem práce laboratoře, jejíž ústřední postavou byl docent Z. Rejdák, se dodnes vznáší řada otazníků. Nepochybně vyrostla z vlny zájmu o paranormální jevy, kterou v 60. a 70. letech projevovaly bezpečnostní složky na obou stranách železné opony a také z následné popularizace některých psychotronických fenoménů v tehdejším SSSR. Pořad diváky seznámí s problematikou psychotroniky i s uvedenou dobovou atmosférou. Potom vylíčí okolnosti vzniku laboratoře, představí osobnosti, které se na její práci podílely, i vazby na léčitelskou scénu v tehdejším Československu, na esoterické skupiny a také na bezpečnostní a zpravodajské struktury, včetně zahraničních. Ze vstupů s kontroverzními vzpomínkami pamětníků vzejdou i další otázky. Druhá část nám nabídne pohled na osobnost sv. Prokopa, kněze, poustevníka, vymítače démonů a zakladatele významného centra slovanské vzdělanosti v sázavském klášteře, která je obestřena řadou tajemství. Prokop je prvním českým světcem, který se dočkal oficiálního svatořečení v Římě. Legendární zprávy o kontinuitě byzantsko-slovanské tradice od Velké Moravy do časů Prokopových a zprávy o existenci slovanské školy na Vyšehradě byly donedávna považovány za zbožné výmysly, nový archeologický objev křesťanské svatyně byzantského typu v areálu Vyšehradu, jak se zdá potvrzuje legendární tradici. Prokop, patrně šlechtický syn ze dvorce v obci Chotouň, získal na Vyšehradě potřebné vzdělání a vztah ke křesťanskému východu později uplatnil při organizaci kláštera na Sázavě. Proslul ale zejména jako exorcista a doslova „krotitel duchů“, který dokázal využít působení zlého ke konání dobra, což vyjadřuje mj. známá epizoda o tom, že sv. Prokop donutil démona, aby tahal pluh při orbě jako tažný dobytek. Otázky provázející Prokopovu osobnost otevírá další část cyklu. See omnystudio.com/listener for privacy information.