Respekt

Zpravodajství

Papež

Rizika umělé inteligence

Mezinárodní spolupráce v oblasti umělé inteligence

Odolnost vůči dezinformacím

Lidská práva

Mediální regulace

Mezinárodní regulace generativní AI

Umělá inteligence

Děti

Regulace umělé inteligence

AI a pracovní trh

Donald Trump

Útok USA a Izraele na íránský jaderný program

Etika a bezpečnost AI

Ohrožení demokracie dezinformacemi

AI v náboženství

Dezinformace a mylné informace

Úvod k AI

Golem a etika

Babylonská věž

Encyklika a církev

Rámec dokumentu

AI jako nástroj

Definice inteligence

Rizika a předsudky

Technologie a moc

Člověk a hranice

Noosféra a spása

Regulace a náboženství

Modlitbu napíše, ale nepomodlí se za nás. Jak jde dohromady víra s AI a proč papež cituje Gandalfa?

Týdeník Respekt

Podcasty týdeníku Respekt

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je samy nemusíte používat, ale s jejich výtvory se pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Skutečnost, že se podařilo vložit „šém" do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje, zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde významný moment v historii lidstva a možný začátek další průmyslovské revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry vzestupu AI a ochraně lidství. „Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, “ jímž se papež obrací především na biskupy. Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #24 s teologem Františkem Štěchem o golemech, nové encyklice Lva XIV. a lidství v éře umělé inteligence z perspektivy římskokatolické církve i dalších náboženství.Velké jazykové modely a generativní AI promlouvají s rostoucí intenzitou do mnoha sfér našeho života. Ani je nemusíte přímo používat, ale s jejich výtvory se nejspíš pravidelně setkáváte, ať jste si toho vědomi nebo ne. Lidem jakoby se podařilo splnit starý sen o vytvoření úslužného golema. Namísto hlíny ovšem „šém" vložili do korpusu lidských textů a vznikla entita, která s námi komunikuje a zvládne imitovat projevy člověka včetně emocí. Navíc je schopná také samostatně jednat jako AI agent v čemž se pravděpodobně bude dále zlepšovat. Bezesporu jde o významný milník v historii lidstva a možný začátek další průmyslové revoluce. Papež Lev XIV. svou první encykliku, kterou vydal rok po zvolení věnuje do značné míry právě vzestupu AI a ochraně lidství.„Takzvané umělé inteligence neprodělávají žádné zkušenosti, nemají tělo, necítí radost ani bolest, nedospívají prostřednictvím vztahů a z vlastního nitra neví, co znamená láska, práce, přátelství nebo odpovědnost. Nemají ani morální vědomí, protože nerozlišují mezi dobrem a zlem, nechápou konečný smysl situací ani nenesou odpovědnost za důsledky. Mohou napodobovat jazyk, chování a analytické schopnosti nebo dokonce simulovat empatii a porozumění, ale nerozumí tomu, co produkují, neboť jim chybí emoční, vztahová a duchovní perspektiva, skrze kterou lidé nabývají moudrosti. I když jsou tyto nástroje popisovány jako schopné „učení“, dělají to jinak než člověk. Nejedná se o zkušenost těch, kteří se nechávají formovat životem a postupem času rostou prostřednictvím rozhodnutí, chyb, odpuštění a věrnosti,“ píše se mimo jiné v listu Magnifica Humanitas, jímž se papež obrací především na katolické biskupy.Jak nejvyšší představitel římskokatolické církve AI vnímá? V čem vidí příležitost a v čem nebezpečí? Co může znamenat fakt, že na představení encykliky vystoupil také spoluzakladatel společnosti Anthropic Chris Olah, která vyvíjí model Claude? Proč si papež v textu bere na pomoc i rady čaroděje Gandalfa? Nesouvisí to náhodou s firmou pojmenovanou po Vidoucích kamenech z Pána prstenů J. R. R. Tolkiena? A v čem je specifický vztah světových náboženství a jejich tradic s AI? Odpovídá František Štěch z Evangelické teologické fakulty UK. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.

Aplikace Youradio Talk

Modlitbu napíše, ale nepomodlí se za nás. Jak jde dohromady víra s AI a proč papež cituje Gandalfa?

Poslechněte si podcast