Výsledky 22. ročníku soutěže Wernera von Siemense; loterie jako alternativa k hodnocení vědeckých projektů

Kdo uspěl ve 22. ročníku soutěže Wernera von Siemense?

Již po dvaadvacáté byla vyhlášena cena Wernera von Siemense, která se uděluje studentům, vědcům a pedagogům v technických a přírodovědných oborech. Vyhlašuje ji společnost Siemens pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a na vyhodnocení se podílejí zástupci vysokých škol a Akademie věd. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších iniciativ svého druhu v Čechách, a to nejen svým rozsahem, ale i výší odměn.

V letošním ročníku si cenu za nejvýznamnější vědecký výsledek odnesli vědci z brněnského centra CEITEC Masarykovy univerzity. Za popis struktury viru klíšťové encefalitidy získali odměnu 300 tisíc korun.

Za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za nejlepší disertaci byla oceněna Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se zabývá protinádorovou imunologií.

Ocenění za překonání překážek při studiu získal student pražského Matfyzu Vít König. Již několik let se potýká se závažným onkologickým onemocněním, což mu nebrání studovat částicovou fyziku a pomýšlet na vědeckou kariéru.

Loterie jako alternativa k hodnocení vědeckých projektů

Systém hodnocení výzkumných projektů pomocí takzvaného peer-review bývá terčem nejrůznější kritiky. Přestože finanční prostředky, které státy na výzkum vynakládají, v zásadě stoupají, roste také množství vědců. Zvyšuje se tak konkurence a snižuje úspěšnost v jednotlivých grantových výzvách. Jak ve velkém množství podobně kvalitních projektů vybrat ty, které mají být z omezeného rozpočtu financovány?

Originální způsob řešení tohoto problému testují na Novém Zélandu. Prostředky na medicínský výzkum tam začali přidělovat prostřednictvím loterie. A s podobnou metodou experimentuje již také například nadace Volkswagen Stiftung nebo švýcarská národní vědecká nadace. V zásadě jde o to v prvním kole hodnocení vybrat dostatečně kvalitní projekty, které se o podporu mohou ucházet a jejich další osud ponechat náhodě. Sami vědci si takový způsob pochvalují, protože podporuje méně kompetitivní atmosféru. Vybraní uchazeči nejsou nutně „nejlepší“, jen prostě „měli štěstí“. Příště ho může mít zase někdo jiný.

CEITEC VUT pokračuje ve spolupráci s japonskou firmou

Brněnské výzkumné centrum CEITEC Vysokého učení technického prodloužilo spolupráci s japonskou společností Rigaku. Laboratoř výzkumné skupiny Jozefa Kaisera se již před třemi lety stala aplikační laboratoří firmy Rigaku a jako první na světě v ní byl instalován unikátní rentgenový počítačový nanotomograf, tedy zobrazovací zařízení s největším rozlišením na světě. Nyní se obě strany domluvily na prohloubení spolupráce na vývoji nového tomografu a zobrazovacího softwaru.

Rigaku, jako přední globální výrobce a distributor vědeckých, analytických a průmyslových přístrojů využívajících rentgenové technologie, je navíc s dosavadní spoluprací s českým týmem natolik spokojen, že se rozhodl pravidelně financovat české studenty formou grantů a stipendií.

Dny elektronové mikroskopie v Brně

Brno je ve vědeckém světě známé mimo jiné jako město elektronových mikroskopů. Zdejší firmy aktuálně pokrývají zhruba třetinu celosvětové produkce těchto zobrazovacích zařízení. Není proto divu, že město již čtvrtým rokem pořádá Dny elektronové mikroskopie, prostřednictvím kterých se snaží obor přiblížit širší veřejnosti. Letos se uskuteční od středy 11. do neděle 15. března.

Pro zájemce se otevřou špičkově vybavené laboratoře výrobců mikroskopů či vědeckých ústavů, program nabídne i zábavu pro rodiny s dětmi nebo přednášky odborníků. Na výběr je z více než třiceti aktivit, které pro veřejnost připravily Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR, vysoké školy nebo světoznámí výrobci elektronových mikroskopů, firmy Thermo Fisher Scientific, Delong Instruments a TESCAN. Rodinám s dětmi jsou určeny dílny a workshopy ve VIDA! science centru nebo nebo Technickém muzeu v Brně. Účast je zdarma

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz