Vlády investují další prostředky do výzkumu koronaviru; žebříček univerzit podle oborů vede MIT

Univerzita Karlova poprvé udělila ochrannou známku Prověřeno v poušti

Firma Prabos plus získala pro svou obuv od Univerzity Karlovy ochrannou známku Prověřeno v poušti a stala se tak první firmou s právem toto označení používat. Osvědčení mohou získat výrobky a technologie, které v extrémních podmínkách horké egyptské pouště otestují výzkumníci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. Smyslem celého projektu je podat důvěryhodnou referenci na produkty, které v náročných podmínkách uspěly a zvládly zajistit egyptologům nezbytný komfort při jejich práci v terénu.

Ochranná známka Prověřeno v poušti je obdobou známky Testováno v Antarktidě, kterou od roku 2018 uděluje Masarykova univerzita. Brněnští výzkumníci na své polární základně na ostrově Jamese Rosse vedle pohorek již testovali také čepice, ponožky nebo nano-impregnace a hydroizolační fólie.

Vlády investují další prostředky do výzkumu koronaviru Žebříček univerzit podle oborů vede americká MIT

Zatímco se globální krize v souvislosti s pandemií koronaviru způsobujícího onemocnění COVID-19 prohlubuje, vlády z celého světa investují nouzové prostředky na výzkum účinné léčby této choroby. Evropská unie se rozhodla do veřejné výzvy vložit 37,5 milionu eur. Kanada už dříve oznámila investice ve výši 179 milionů eur. K podobnému kroku přistoupily také Velká Británie, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland nebo Čína.

Řada expertů však varuje, že bez ohledu na snahy jednotlivých vlád urychlit výzkum si na výsledky budeme muset počkat. Protáhnout se mohou zejména klinické zkoušky. Nezanedbatelný čas zabere i samotné trvání veřejné soutěže. Přinejmenším do června bude trvat, než budou moci úspěšní uchazeči v novém kole soutěží Evropské unie čerpat finanční prostředky.

Lékař a prezident německé výzkumné společnosti Helm-holtz Association Otmar Wiestler upozorňuje, že se musíme naučit tyto situace zvládat, protože je pravděpodobné, že se v budoucnu objeví další podobné viry. Vědci by se tedy měli snažit více porozumět základnímu mechanismu jejich fungování.

Žebříček univerzit podle oborů vede americká MIT

Začátkem března byly zveřejněny výsledky mezinárodního žebříčku vysokých škol QS World University Rankings podle výzkumného výkonu v jednotlivých oborech. V letošním desátém ročníku bylo napříč 48 obory hodnoceno téměř 1400 vysokých škol ze 158 zemí. Světové prvenství si udržel americký Massachusetts Institute of Technology, který byl nejlépe hodnocenou univerzitou ve 12 oborech.

V první stovce škol se objevila i Univerzita Karlova, a to hned ve dvou oborech. Vedle již tradičně výborně hodnocené geografie nově vynikla i v oboru anatomie a fyziologie. Mezi dvě stě nejlepších škol na světě patří naše nejstarší univerzita i například v anglickém jazyce a literatuře, filozofii, historii, lingvistice nebo matematice. Dobře se vedlo i Vysoké škole ekonomické v Praze, která se v oboru ekonomie a ekonometrie umístila na sdíleném 201. – 250. místě.

Vědci vyzývají Evropskou unii k přijetí účinných opatření pro udržitelnost společné zemědělské politiky

Zhruba dvě stě výzkumníků z České republiky se připojilo k petici evropských vědců za nastavení opravdu účinných opatření pro udržitelné zemědělství. V celé Evropě petici zatím podepsalo kolem 3600 vědců. Upozorňují v ní na prohlubování ekologické nestability, zhoršování stavu životního prostředí, pokles celkové druhové diverzity a degradaci zemědělské krajiny. Současná evropská zemědělská politika podle nich není schopna tato rizika efektivně řešit.

Vědci apelují na nový evropský parlament, aby obnovil jednání a diskusi o smysluplných úpravách podpořených vědeckými poznatky, jejichž cílem bude udržení úrodné a životaschopné zemědělské krajiny i zachování biologické rozmanitosti. Tyto kroky se podle nich neobejdou bez dotací v řádu několika desítek miliard eur ročně.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz