V Praze vzniklo unikátní mikroskopické centrum; jak evropské státy investují do vysokého školství?

V Praze vzniklo unikátní mikroskopické centrum

V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v pražské Krči byl minulý týden zahájen provoz nového mikroskopického centra, jež se zařadí k těm nejlépe vybaveným pracovištím svého druhu v Evropě. Poznatky, které nové centrum umožní získat, najdou využití například při léčbě závažných chorob či virových infekcí. Realizace jednoho z nejmodernějších pracovišť v Evropě, které umožní pozorovat vnitřní uspořádání buněk, bakterií a virů, vyšla na 55 milionů korun. Na projektu se finančně podílela Evropská unie spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Možnost využívat moderní vybavení pražského pracoviště získají vědci z domova i ze zahraničí. Mikroskopické centrum je totiž součástí evropské infrastruktury, která v rámci otevřeného systému poskytuje přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím.

Má ochránit svobodu slova. Podle akademiků spíš podporuje nenávistné projevy

Polská vláda aktuálně připravuje zákon, jehož cílem je posílit ochranu svobody slova v akademickém prostředí. Někteří vědci však upozorňují, že cílem novely není ochrana akademických svobod, ale podpora radikálně konzervativní rétoriky. Jeden polský přednášející na sebe například nedávno upozornil, když se při přednášce bez jakýchkoliv seriózních zdrojů vymezoval proti homosexualitě. Jiný zase napsal článek do novin, v němž nazval LGBT menšinu „morem“ a „potulnými sexuálními násilníky“.

V některých případech se školy rozhodly obdobné chování netolerovat a s akademiky ukončily spolupráci. To však vyvolalo odpor řady polských konzervativních politiků. Inspirováni návrhem neziskové organizace Ordo Iuris chtějí zřídit speciální komisi, na níž se mohou akademici obracet v případě, že mají pocit, že jim byla upřena svoboda slova. Podle ostatních členů akademické obce se ale tímto krokem snaží vytvořit na vysokých školách větší prostor konzervativním katolíkům, kteří usilují třeba o kompletní zákaz potratů, nebo těm, kteří popírají klimatickou změnu.

Jak evropské státy investují do vysokého školství?

Pouze dvanáct zemí zvyšovalo své veřejné výdaje na vysoké školství v uplynulých deseti letech rychleji, než rostl jejich hrubý domácí produkt – nejvýrazněji Rakousko, Chorvatsko, Německo a Portugalsko. Vyplývá to z pravidelné analýzy Asociace evropských univerzit se sídlem v Bruselu. Česká republika podle autorů analýzy patří mezi země, které v důsledku ekonomické krize po roce 2008 výrazně snížily své výdaje na vysoké školy avšak v posledních letech tento „propad“ ve financování dohánějí. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu jsou však České výdaje na vysoké školství nadále pod úrovní roku 2008.

Technický odpad

Technický odpad momentálně tvoří asi 5 % z celkového světového odpadu, nicméně díky neustálým technologickým inovacím a rychlému zastarávání elektroniky toto množství nebezpečným tempem exponenciálně roste. Jen za rok 2017 Američané utratili za telefonní a komunikační zařízení v průměru 71 miliard dolarů, pětkrát více než v roce 2010. Vědecký pokrok se posouvá neustále dopředu a staré produkty nahrazují novější, málokdy nás přitom zajímá, kde stará zařízení končí, natož co se z nich dá opětovně využít. V Evropské unii, která je vedoucím hráčem v recyklaci e-odpadu, se stále vytřídí pouze 35 % z celkového množství a celosvětově je to pouhá pětina. Mnohdy se navíc opětovně využije jen malá část odpadu a zbytek končí na obřích skládkách v rozvojových zemích.

Jak ukazují některé vznikající start-upy, správná recyklace e-odpadu přitom může vést k zisku. Odhaduje se, že materiální hodnota světového elektronického odpadu je 62,5 miliardy dolarů. Navíc se v něm v současnosti skrývá přibližně 7 % celkového množství zlata. Proto se začínají například testovat nové obchodní modely pro efektivnější práci s elektronickým odpadem. I v Čechách vzniknul za tímto účelem start-up Cyrkl, který funguje jako plnohodnotné digitální odpadové tržiště.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz