Týden ve vědě a výzkumu SPECIÁL: Je horší sucho nebo povodně?
O epizodě podcastu
Co je horší. Povodně nebo sucho?
Já nejdřív odpovím skrze výsledky ankety, kterou jsem zažil na jedné konferenci o této problematice. Tam nechali hlasovat a výsledkem bylo sucho. Já osobně jsem hlasoval pro povodně. Považuji je za nebezpečnější vzhledem ke ztrátám na životech, zejména u těch rychlých.
A myslíte si, že je Česká republika na další případné povodně připravena?
Nikdy nemůžeme říct, že je stát připraven. Může se v přípravách zlepšovat nebo zhoršovat. Já si myslím, že tu už s povodněmi zkušenosti máme, ale teď se vše obrací na přípravu na sucho, které zažíváme v posledních čtyřech pěti letech. U sucha se objevují potíže z hlediska předpovědi a výstrah. Sucho totiž pomalu nabíhá a dá se těžko předpovědět na dlouhou dobu dopředu.
Jak je to s opatřeními, co se týká povodní a sucha. Jaká jsou nejdůležitější?
Podle názorů odborníků z posledních let se ukazuje, že řada opatření jsou pro oba typy hydrometeorologických katastrof stejná. Z hlediska důležitosti a velikosti dopadu na průběh těchto katastrof, tak se mi jeví, že potřebujeme urychleně udělat opatření v krajině, aby vodu zachytávala. Velká úloha je to pro ministerstvo zemědělství a samotné zemědělce. Musí důsledně udělat opatření související s hospodařením s půdou jako střídání plodin, způsob orání, udusávání zeminy nebo zmenšení ploch jednotlivých polí. Problémem jsou obrovské lány řepky a kukuřice. To jsou plodiny, které příliš nedovolí zachytávat vodu.
Je vůbec možné v dnešní době k tomuto zemědělce přimět? Co mohou být hlavní překážky?
Problémem je dotační politika. Jsou lidé, kteří říkají, že by se nemělo dotovat vůbec nic. Jiní to zase vidí jako pozitivní nástroj, který napomůže změnám bez potřeb regulace. Já si myslím, že je zapotřebí tady tu dotační politiku revidovat.