Zpravodajství

Věda a technika

Připravuje se hospodářská strategie pro nadcházející desetiletí; Evropská výzkumná rada podpořila dalších 55 projektů

Týden ve vědě a výzkumu

Týden ve vědě a výzkumu s portálem Vědavýzkum.cz

Vědavýzkum.cz

Připravuje se hospodářská strategie pro nadcházející desetiletí; Evropská výzkumná rada podpořila dalších 55 projektů

Připravuje se hospodářská strategie pro nadcházející desetiletíNa podzim by měla být představena hospodářská strategie České republiky do roku 2030. Bude řešit například problematiku energetiky nebo dopravy. Dokument vzniká ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu a Národní ekonomické rady vlády. Ta už pracovala v letech 2009 až 2013 při finanční krizi. Letos v dubnu byla obnovena v novém složení. Hospodářská strategie by měla být předložena i Evropské komisi jako podklad pro čerpání 182 miliard korun z fondu Evropské unie pro pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Česko by mohlo začít čerpat peníze příští rok v létě. Získané peníze z Evropské unie by se měly využít zejména na digitalizaci, vzdělávání, zdravotnictví a ke zvýšení energetické účinnosti. V Brně vznikl unikátní výzkumný klastr pro léčbu cévní mozkové příhodyCévní mozková příhoda je společně se srdečními chorobami a onkologickými onemocněními celosvětově nejčastější příčina úmrtí. V České republice postihne 25 tisíc lidí ročně a bezmála 10 tisíc lidí ročně na její následky umírá. Výzkum v oblasti diagnostiky a léčby cévní mozkové příhody bude nyní komplexnější díky v evropském měřítku jedinečné a úzké spolupráci sedmi brněnských subjektů.Mezi hlavní oblasti zájmu klastru s názvem STROKE BRNO patří vývoj nových farmak, biofarmak a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody, nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů.  Evropská výzkumná rada podpořila dalších 55 projektůCelkem 55 převážně evropských vědců si rozdělí osm a čtvrt milionu eur na ověření výsledků svého výzkumu financovaného Evropskou výzkumnou radou. Ve druhém letošním kole výzvy s názvem Proof of Concept byli již tradičně nejúspěšnější žadatelé z Německa, Velké Británie a Francie.Podpora je určena na rozvoj komerčního či společenského potenciálu výsledků výzkumu, který byl již v minulosti Evropskou výzkumnou radou financován. Částka 150 tisíc eur může být využita na průzkum trhu, ochranu duševního vlastnictví nebo třeba technické ověření výsledků v praxi. Z osmi úspěšných projektů se mohou radovat žadatelé v Německu, Francii a Velké Británii. Úspěšní byli také vědci z nizozemských, španělských nebo belgických výzkumných institucí. Ze zemí EU 13 včetně Česka tentokrát ve výzvě neuspěl nikdo. Evropskou výzkumnou radu dočasně povede její bývalý předsedaV pondělí 27. července 2020 se do čela Evropské výzkumné rady dočasně vrátil Jean-Pierre Bourguignon, bývalý předseda, kterého na konci roku 2019 nahradil Mauro Ferrari. Ten na svůj post rezignoval v dubnu 2020 na základě jednomyslného vyslovení nedůvěry od vědecké rady instituce. Bourguignon by měl organizaci vést do konce letošního roku. Jeho hlavním úkolem budou vyjednávání o výši evropského rozpočtu na vědu, který po posledním summitu vrcholných představitelů evropských států doznal výrazné škrty. Za jeho minulého působení se od roku 2014 podařilo Evropské výzkumné radě navýšit rozpočet o téměř 60 %. Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz

Aplikace Youradio Talk

Připravuje se hospodářská strategie pro nadcházející desetiletí; Evropská výzkumná rada podpořila dalších 55 projektů

Poslechněte si podcast