Olomoučtí vědci získali prestižní evropský grant; univerzity i Národní knihovna zpřístupňují online tisíce knih

Portál Vědavýzkum.cz vám přináší výběr aktualit z oblasti vědy a výzkumu za uplynulý týden.

Olomoučtí vědci získali prestižní evropský grant

Univerzita Palackého v Olomouci získala ve spolupráci s devíti zahraničními univerzitami ze sedmi zemí světa prestižní evropský grant Marie Skłodowska-Curie. Budou ho řešit vědci z Katedry romanistiky Filozofické fakulty, která se badatelsky už po dvě dekády zaměřuje na Latinskou Ameriku. Vedle nich se na projektu budou podílet také vědci z Německa, Itálie, Španělska, Argentiny, Peru a Kolumbie.

Vědecký projekt si mimo jiné klade za cíl zmapovat, jak digitální technologie a nové teoretické přístupy vedou k proměně chápání archivů. A jak nejrůznější skupiny osob, ať už jde o potomky původních obyvatel Ameriky, oběti latinskoamerických diktatur, migranty, či sexuální menšiny, užívají archivy k uplatňování svých práv.

Podle vedoucího katedry Daniela Nemravy je získání grantu vyvrcholením snah dostat olomouckou romanistiku na mapu evropské vědy.

Univerzity i Národní knihovna zpřístupňují online tisíce knih

Vzhledem k opatřením, která byla zavedena v souvislosti s aktuální pandemií koronaviru, jsou uzavřeny veškeré knihovny, a to i ty univerzitní. Nedostupnost knih trápí zejména studenty, kteří píší své závěrečné práce. Některé české vysoké školy a knihovny se však rozhodly vyjít čtenářům vstříc a část svého knihovního fondu zpřístupnit online.

Masarykova univerzita například pro své studenty a zaměstnance naskenovala 15 tisíc nejžádanějších knih a další užitečné zdroje k samostudiu. Podobně mají studenti a zaměstnanci Univerzity Karlovy online přístup k nejrůznějším titulům, které vydává Nakladatelství Karolinum. Národní knihovna dokonce zpřístupnila studentům a pedagogickým pracovníkům všech vysokých škol na 206 tisíc publikací. Pomoci se snaží i Národní technická knihovna v pražských Dejvicích. Ta čtenářům automaticky prodloužila stávající výpůjčky, zastavila nabíhání zpozdného a prodloužila registrace.

Mladým australským vědcům chybí podpora od zaměstnavatelů

Čtyři z pěti začínajících výzkumníků v Austrálii zvažují ukončení vědecké kariéry. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 658 postdoktorandů a juniorních výzkumníků. Většina dotázaných má svou práci ráda, vadí jim ale chování některých kolegů a schází jim podpora instituce.

Mladým vědcům například vadí, že nedostatek finančních prostředků a času často vede k přikrašlování výsledků a někdy i k vymýšlení celých vědeckých zjištění. Podle některých akademiků chybí australské vědě nezávislý orgán, který by podobné přestupky proti vědecké etice prošetřoval. Mladí vědci si také kvůli převažujícím krátkodobým pracovním úvazkům a grantovému financování připadají postradatelní a necítí dostatek podpory vedení. Navzdory tomu má naprostá většina dotázaných svou práci ráda. Nespokojenost mladých vědců se pojí spíše s konkrétním pracovištěm a pracovními podmínkami, než s obsahem vědecké práce jako takové.

Antiplagiátorské systémy nejsou všelék

Roste počet vědeckých prací, u kterých byly zjištěny etické problémy a jejich publikování muselo být zastaveno. Jedním z nejčastějších prohřešků je plagiátorství. Tomuto fenoménu se u nás dlouhodobě věnují vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Nedávno se zaměřili na to, jak účinné jsou nejrůznější antiplagiátorské systémy v závislosti na jazyce a prostředí, v kterém se používají. Pomocí uměle vytvořených plagiátů v osmi jazycích testovali systémy patnácti různých dodavatelů, přičemž využívali různé metody maskování plagiátorství.

Výsledky studie ukazují, že ačkoli některé systémy mohou skutečně pomoci odhalit zkopírovaný text, zjevně nenajdou vše a naopak často označují legitimní text jako problematický. Autoři tak upozorňují, že žádná technologie nemůže detekovat plagiátorství jako takové. V konečném důsledku je to vždy člověk, který s jejich pomocí musí určit, zda se v daném případě jedná o plagiát.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz