Nejvíce inovativní ekonomiku má Německo; evropský Green Deal podpoří investice do výzkumu a vývoje

Manželé Dvořákovi věnovali dvě stě milionů na podporu mladých chemiků

Pro ojedinělý filantropický počin se rozhodli manželé Hana a Dalimil Dvořákovi. V příštích dvou dekádách podpoří prostřednictvím Nadace Experientia zahraniční stáže mladých vědců a vznik nových výzkumných skupin v oblasti organické chemie a biochemie částkou 200 milionů korun. Peníze pocházejí z podílu na licenčních poplatcích za antivirové látky vyvinuté na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Antonínem Holým a jeho týmem. Dvořákovi by dle svých slov nikdy nebyli schopni takové sumy peněz smysluplně utratit, a proto se rozhodli jejich část vrátit zpět do vědy.

Nejvíce inovativní ekonomiku má Německo.  Česko se zlepšuje pomalu

Již po osmé zveřejnila agentura Bloomberg žebříček šedesáti nejvíce inovativních ekonomik světa. Po dlouhých šest let opanovala první místo žebříčku Jižní Korea. Letos ji ale vystřídalo Německo, a to především díky vysoké přidané hodnotě tamního průmyslu, vysoké koncentraci high-tech firem a patentové aktivitě. Autoři žebříčku však upozorňují, že úspěch Německa je silně vázán na vývoj automobilového průmyslu.

Česká republika si oproti loňsku polepšila o jednu příčku a je aktuálně na 24. místě. Vděčí za to především vysoké přidané hodnotě českého průmyslu. Naopak co se týče koncentrace high-tech firem, efektivity vysokoškolského vzdělávání nebo patentové aktivity, tam má Česko stále rezervy.

Jak jsou vědci spokojeni se současnou akademickou kulturou?

Nadace Wellcome provedla mezi čtyřmi tisícovkami vědců z celého světa rozsáhlý průzkum názorů na akademickou kulturu. Výsledky naznačují, že vědci v mnoha ohledech nejsou s poměry ve vědě zcela spokojeni. Většina dotázaných například uvedla, že jsou na svou práci hrdí, ale v zaměstnání se setkávají s vysokou mírou stresu. Více než tři čtvrtiny dotázaných vědců se shodlo na tom, že vysoká úroveň soutěživosti vytváří nepříjemné pracovní prostředí. Téměř polovina dotázaných také uvedla, že byli obětí šikany nebo dokonce sexuálního obtěžování. Další problematickou oblastí je systém měření vědeckého výkonu. Až 43 % dotázaných je přesvědčeno, že jejich domovská instituce klade větší důraz na výsledky hodnocení než na kvalitu samotného výzkumu.

Evropský Green Deal podpoří investice do výzkumu a vývoje

Nový evropský plán na řešení změn klimatu, European Grean Deal, který na konci minulého roku představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, zahrnuje v následujících deseti letech investice ve výši jednoho bilionu eur. Evropa se díky nim má do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Přechod ke klimaticky neutrální ekonomice se ale neobejde bez výrazných investic do výzkumu a inovací. Rozpočet nového rámcového programu na podporu evropské vědy s názvem HORIZON EUROPE činí bezmála 100 miliard eur. Až 35 % z těchto prostředků by mělo být věnováno právě tématu klimatické změny. Někteří vědci však upozorňují, že samotné finance nebudou pro splnění cílů ambiciózního plánu stačit – musí podle nich dojít k zásadní kulturní proměně.