Nadační fond Univerzity Palackého podpořil další mladé vědce; Německo a Francie usilují o technologickou samostatnost Evropy

Velká Británie chce opět zvýšit investice do vědy a výzkumu

Podle nového strategického dokumentu chce Velká Británie dalšími financemi do výzkumu, vývoje a inovací zajistit budoucí prosperitu země. Investice do vědy by se měly během následujících let vyšplhat až ke

2,4 % HDP. Nový vědecký plán usiluje zachovat postavení Velké Británii ve vědě i po brexitu.

V březnu britský ministr financí oznámil rekordní nárůst investic do výzkumu a vývoje. To potvrzuje právě i nový dokument, který mimo jiné například zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce nebo také navýšení produktivity v průmyslu i podporu nových technologií, které by měly Britům zlepšit kvalitu života. Tyto narůstající investice jsou jedním z prostředků, kterými se Velká Británie snaží předejít negativním dopadům brexitu na tamější vysoké školy a výzkumné instituce, které z evropských zdrojů doposud získávaly značné množství prostředků.

Nadační fond Univerzity Palackého podpořil další mladé vědce

Šest mladých vědeckých talentů získalo podporu Nadačního fondu Univerzity Palackého v Olomouci. V letošní výzvě uspěli studenti ze čtyř fakult: přírodovědecké, lékařské, filozofické a cyrilometodějské teologické fakulty. Díky Nadačnímu fondu Univerzity Palackého, který je jediný svého druhu v republice, tak nyní mají rok na uskutečnění svých ambiciózních projektů. Správní rada mezi studenty rozdělila přes 670 tisíc korun.

I po pěti letech se Nadační fond Univerzity Palackého drží stejných zásad jako v době svého vzniku: chce pro studenty co nejmenší administrativní zátěž, co největší důvěru v jejich schopnosti a maximální transparentnost výsledků. Za dobu fungování Nadačního fondu Univerzity Palackého bylo podpořeno 51 projektů, na které studenti získali více než 3,5 milionu korun.

Německo a Francie usilují o technologickou samostatnost Evropy

Řada členských zemí Evropské unie včetně Francie a Německa začala aktivně usilovat o technologickou samostatnost Evropy v klíčových průmyslových a vývojových oblastech. Německo tak ohlásilo nový program na podporu elektroniky či vývoje nových baterií. Francie chce zase investovat do bezuhlíkových technologií v leteckém průmyslu.

Technologická samostatnost se odráží i přímo v programu německého předsednictví v Radě Evropské unie. Cíl, který by měl Evropě umožnit nezávislý přístup ke klíčovým technologiím budoucnosti, získává totiž vzhledem k napjatým vztahům s Čínou a zvětšující se propasti mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými stále silnější politickou podporu. Současná pandemie COVID-19 navíc poukázala na problémy v dodávkách a distribuci některých klíčových materiálů ze zahraničí, které byly nutné pro boj s nemocí.

Jak věda a výzkum pomohly v boji s pandemií

Ve středu 15. července 2020 proběhla pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy konference Věda a výzkum v boji s pandemií Covid 19. Jejím cílem bylo prezentovat význam vědy a výzkumu v boji se zdravotními a socio-ekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru.

V dopolední části programu byla představena role výzkumné infrastruktury, která zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu. V odpoledním bloku byly prezentovány vybrané aplikace vyvinuté českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz