Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Týden ve vědě a výzkumu

vedavyzkum.cz

Věda a technika

Miliarda liber za výzkum Covidu-19; na Západočeské univerzitě vyvíjejí systém umožňující ovládat počítač mozkem

Play

Poslechněte si podcast

18. 5. 2020

4 min

O epizodě podcastu

Miliarda liber za výzkum Covidu-19; na Západočeské univerzitě vyvíjejí systém umožňující ovládat počítač mozkem

Miliarda liber za výzkum Covidu-19

Americký ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer přišel s návrhem, který by byl dle jeho názoru efektivnějším řešením než centrální koordinovaný výzkum nemoci Covid-19. Univerzity by podle něj měly nabídnout finanční odměnu tomu, kdo dokáže vyvinout a dodat test alespoň pro deset milionů lidí denně. Podle vědců bude totiž takové hromadné testování nezbytné pro zvládnutí případné další vlny pandemie.

Romer navrhuje, aby se jednalo o cenu ve výši jedné miliardy liber, která je vzhledem k obrovským finančním škodám způsobeným nemocí zanedbatelná. Svůj nápad přirovnává známý americký ekonom k projektu Manhattan, ve kterém byli za druhé světové války vědci požádáni, aby sestrojili jadernou bombu. Způsob soutěže je podle něj efektivnější než snaha o koordinaci výzkumu na mezinárodní úrovni. 

OLAF potvrdil zpronevěru peněz z ERC grantu v Řecku

Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF na začátku května zveřejnil informaci o zpronevěře finančních prostředků z grantu Evropské výzkumné rady ve výši 190 tisíc eur. Jedná se o první odhalený podvod s penězi určenými na excelentní evropský výzkum, který úřad oznámil. Obviněna byla nejmenovaná řecká vědkyně, která údajně peníze získávala vyplácením mezd na účty, které sama založila, a jejich následným převodem na své osobní konto.

Přestože úřad odmítá zveřejnit identitu obviněné vědkyně, na základě zveřejněných indicií se spekuluje o tom, že se jedná o řeckou vědeckou „superstar“ Katerinu Aifantis, která dnes působí na americké University of Florida. Ta získala prestižní grant ještě na Aristotelově univerzitě v Soluni jako vůbec nejmladší výzkumnice již ve svých 24 letech.

Od roku 2010 požádala Evropská výzkumná rada úřad o prošetření necelé stovky případů kvůli podezření na neobvyklé aktivity nebo možný podvod. Toto je ovšem první, u nějž OLAF rozhodl, že se skutečně jednalo o podvodnou aktivitu. 

Na Západočeské univerzitě vyvíjejí systém umožňující ovládat počítač mozkem

Elektrická aktivita mozku je hlavním předmětem zájmu skupiny vědců z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Letos skončila jejich tříletá práce na projektu, který nesoběstačným lidem umožňuje ovládat počítač mozkem. V rámci projektu se čeští výzkumníci spojili se dvěma německými společnostmi. Německá strana projektu dodává hardwarové vybavení, výzkumníci na Fakultě aplikovaných věd s ním experimentují. Součástí jejich prototypu založeného na snímání mozkových vln je čepice s několika elektrodami, kterou má člověk na hlavě a scénář s obrázky, které reprezentují věc nebo aktivitu, kterou chce provést. Zařízení tak může pomoci lidem, kterým sice nefunguje tělo, nemohou mluvit nebo se hýbat, ale jejich mozek pracuje stále dobře. Systém již výzkumníci zkoušeli také ve spolupráci s lékaři a pacienty Fakultní nemocnice v Plzni a Nemocnice Ostrov. 

Britskému výzkumu mohou bez obchodní dohody s EU chybět finance

Budoucnost britského výzkumu může být výrazně poškozena, pokud do konce roku nedojde k obchodní dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Narůstají obavy, že by britská věda mohla ztratit přístup k šestiletému evropskému programu v hodnotě 100 miliard eur Horizon Europe, který startuje již příští rok. Britský premiér Boris Johnson totiž odmítá v rámci takzvaného přidruženého členství platit příspěvky do společného rozpočtu, navzdory tomu, že Velká Británie doposud patřila mezi země, které z programu těžily nejvíce. Jen v současném programu obdrželo Spojené království prostřednictvím grantů více než 1,5 miliardy liber na špičkový výzkum a dalších 776 milionů liber na podporu lidských zdrojů, mobility a profesního růstu vědců.

Akademici premiérův názor nesdílí. Úzkou spolupráci s Evropskou unií považují za nejlepší volbou pro britskou vědu a mezi vědeckou komunitou panuje shoda, že by měla pokračovat. Čas se však krátí. Lhůta, do které může Velká Británie požádat o prodloužení přechodného období a usnadnit tak svůj odchod z EU, běží jen do konce června. Boris Johnson se přitom nechal opakovaně slyšet, že o prodloužení žádat nebude. 

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz

Popis podcastu

Týden ve vědě a výzkumu s portálem Vědavýzkum.cz