Fake news a důvěra ve vědu v době koronaviru; německý výzkumný institut nabízí odměny za negativní výsledky

Šéf ERC rezignoval na svůj post

V úterý 7. dubna 2020 nečekaně rezignoval šéf Evropské výzkumné rady Mauro Ferrari. K odstoupení ho již dříve jednomyslně vyzvali členové vědecké rady ERC, kteří dlouhodobě nejsou spokojeni s jeho působením v čele této prestižní instituce. Mezi hlavní důvody, které vedly k jeho odstoupení, patří podle oficiálního stanoviska vědecké rady nepochopení role instituce, nedostatečná angažovanost Ferrariho v prosazování excelentní vědy a upřednostňování osobních zájmů. Ferrari se v dopise zaslaném listu Financial Times brání tím, že Evropská výzkumná rada nepodpořila jeho návrh na spuštění specifického výzkumného programu zaměřeného na boj proti onemocnění COVID-19. Podle většinové reakce vědecké komunity se ale jedná jen o zástupný důvod. Takový program by navíc byl v rozporu se základními principy fungování organizace.

Fake news a důvěra ve vědu v době koronaviru

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus v polovině února v Mnichově uvedl, že nebojujeme pouze s epidemií, ale také s „infodemií“. Fake news se podle něj šíří snáz a rychleji než virus a jsou stejně tak nebezpečné. Otázka důvěry ve vědu a ověřené zdroje vědeckých informací je proto nyní zásadnější než kdy jindy. Ta přitom podle posledních výzkumů není zas tak špatná. Například až 86 % Američanů vědeckým závěrům spíše nebo určitě věří, což je výsledek srovnatelný s jejich důvěrou v armádu a přesahuje důvěru v média, byznys i politiky.

Ne všichni jsou si ale už jisti, že by věda a vědecké poznatky měly zasahovat do politického rozhodování. Hlavní překážkou v důvěře veřejnosti vůči vědě a vědeckým institucím je podle šetření otázka etiky a integrity výzkumu. Někteří vědci jsou přesvědčení, že by koronavirová pandemie mohla ve výsledku posílit postavení vědy v očích veřejnosti.

Počet podniků využívajících nepřímou podporu výzkumu a vývoje klesá

Díky daňovým odečtům na výzkum a vývoj ušetřily v roce 2018 firmy v Česku 2,6 miliard korun. Celková částka uplatněné daňové podpory se v posledních letech výrazně nemění. Počet podniků využívajících nepřímou podporu výzkumu a vývoje však již od roku 2015 klesá. V roce 2018 odečet uplatnilo 1 037 podniků. Vyplývá to z aktuálních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.

Přestože firemní investice tvoří největší část podpory výzkumu a vývoje v Česku a rok od roku rostou, daňová podpora výzkumu u nás představuje jen zlomek celkového financování. Je to dáno především tím, že odečitatelnou položku častěji uplatňují malé domácí firmy, které tímto způsobem v průměru získají roční podporu ve výši 2,5 milionu korun. Převážnou část investic do výzkumu u nás přitom táhnou velké podniky pod zahraniční kontrolou.

Německý výzkumný institut nabízí odměny za negativní výsledky

Německá organizace zaměřená na biomedicínský výzkum, Berlin Institute of Health, nabízí vědcům bonus 1000 eur za publikování studií s nulovými nebo negativními výsledky. Stále totiž roste tlak na publikování převážně pozitivních závěrů, který může vést k neetickému zacházení s daty a snahám podvádět. Zveřejňování studií s negativními výsledky je přitom klíčové a může ostatním vědcům uspořit velké množství času i finančních prostředků.

Tendence nepublikovat negativní výsledky je přitom výrazná. Studie z roku 2012 například ukázala, že ve vzorku bezmála pěti tisíc vědeckých článků publikovaných mezi lety 1990 a 2007 asi 85 % autorů tvrdilo, že přichází s pozitivními závěry. Částka 1000 eur nemá být osobní odměnou pro vědce, ale institut jí dotyčnému pošle jako finanční příspěvek na další výzkum. Hlavní smysl programu je podpořit důležitou debatu o integritě výzkumu a roli negativních výsledků a replikačních studií.