Evropské vlády podávají pomocnou ruku start-upům; čeká Slovensko zásadní reforma vědy a vysokého školství?

Portál Vědavýzkum.cz vám přináší výběr aktualit z oblasti vědy a výzkumu za uplynulý týden.

…

Čeká Slovensko zásadní reforma vědy a vysokého školství?

Nová slovenská vláda navrhuje v oblasti vědy a vysokého školství zásadní kroky, které mají zemi dopomoci k vyšší mezinárodní konkurenceschopnosti a prosperitě. Premiér Igor Matovič označil program své vlády za nejambicióznější plán na změnu.

V oblasti vysokého školství má například v plánu snížit počet studijních oborů a programů s cílem eliminovat ty nekvalitní nebo prosadit obsazování funkčních míst docenta a profesora podle pravidelných akademických výstupů, a to bez vazby na vědecko-pedagogické tituly.

V oblasti výzkumu je pak vedle zvýšení financování i platového ohodnocení vědců a vysokoškolských pedagogů zapotřebí dokončit transformaci Slovenské akademie věd a jejích ústavů na samostatně hospodařící právní subjekty. Nová vláda také zvažuje přesun všech kompetencí a finančních prostředků na vědu, výzkum a inovace do jednoho rezortu.

Evropské vlády podávají pomocnou ruku start-upům

Existence start-upů a technologických společností je kvůli koronavirové krizi v ohrožení. Pokud se nezajistí jejich financování, budou podle poradenské společnosti Startup Genome v nejbližších měsících 4 z 10 podniků uzavřeny. Vlády několika evropských zemí tak již představily finanční balíčky, které mají začínajícím technologickým firmám alespoň částečně pomoci.

Velká Británie nachystala pro start-upy finanční injekci v podobě jedné miliardy liber. Čtvrtina této částky putuje do fondu na podporu rizikového kapitálu. Zbývajících 750 milionů liber bude určeno na půjčky na výzkum a vývoj a granty pro malé a střední podniky. Také Německo svým začínajícím podnikatelům pomůže, a to balíčkem v hodnotě 2 miliard eur. Společnosti mohou navíc požádat i o odklad platby daní. Ještě štědřejší je potom Francie, která na podporu startupů během pandemie vyčlenila 4 miliardy eur. Podle tamní vlády je totiž existence startupů z dlouhodobého hlediska pro ekonomický rozvoj země klíčová.

Jaká je patentová aktivita českých výzkumných organizací?

Patentové údaje, které každoročně zveřejňuje Český statistický úřad, přináší informace o výsledcích výzkumné, vývojové a inovační činnosti v podobě nových trendů ve vybraných oblastech techniky a šíření vědeckých znalostí. Vypovídají i o ekonomické atraktivitě Česka pro zahraniční investory a především exportéry. Podle nejnovějších údajů bylo domácím přihlašovatelům v minulém roce uděleno nebo validováno 512 patentů. Největší podíl přihlašovatelů tvoří soukromé podniky. Vysoké školy a výzkumné instituce se dlouhodobě podílejí asi z jedné čtvrtiny.

Mezi vysokými školami dlouhodobě nejvíce patentových přihlášek podává České vysoké učení technické v Praze. Mezi ústavy Akademie věd je nejaktivnější Fyzikální ústav, kterému bylo jen za minulý rok uděleno jedenáct patentů. Průměrná doba od podání přihlášky k udělení patentu je v Česku 3 roky a dva měsíce a uspěje přibližně každá druhá podaná přihláška.

TA ČR podpoří 100 miliony korun chytrá řešení pomáhající v boji proti koronaviru

Technologická agentura, která financuje aplikovaný výzkum v Česku, podpoří chytrá řešení pomáhající v boji proti novému typu koronaviru. Na rozšíření realizace již běžících projektů bylo zatím rozděleno 30 milionů korun. Žádosti o rozšíření ve výši dalších 70 milionů korun jsou v procesu hodnocení a měly by být schváleny v nejbližších dnech. Technologická agentura také připravila mimořádnou soutěž v programu ÉTA na podporu aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách, která je zaměřena na zvýšení odolnosti společnosti vůči negativním dopadům této krize. Také na tuto soutěž jsou alokovány prostředky ve výši 100 milionů korun.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz