Zpravodajství

Věda a technika

Čeští vědci získali evropský patent; budoucnost vysokých škol po koronaviru

Týden ve vědě a výzkumu

Týden ve vědě a výzkumu s portálem Vědavýzkum.cz

vysoké školy

Klíště

parazit

Věda a výzkum

čvut

patenty

Koronavirus

reaktor

Čeští vědci získali evropský patent; budoucnost vysokých škol po koronaviru

Čeští vědci získali evropský patent. Vynález ochrání palivové články v jaderných reaktorech Patentované řešení vědců z Českého vysokého učení technického v Praze a Akademie věd České republiky prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech. Konkrétně pokrytím jejich povrchu tenkou polykrystalickou diamantovou vrstvou. K výzkumu odborníky inspirovala jaderná havárie v japonské Fukušimě. Český patent byl minulý měsíc úspěšně přijat Evropským patentovým úřadem.Výsledky výzkumu jsou přesvědčivé a navzdory cennému materiálu není výroba vrstvy z diamantových nanokrystalů nedostupnou záležitostí. Vědci usilují o získání patentu ve Spojených státech amerických a v Koreji. V současnosti vede Fyzikálního ústav Akademie věd také jednání o prodeji patentovaných řešení s řadou evropských, asijských a amerických výrobců jaderného paliva. Evropská výzkumná rada významně podporuje vědce již 13 letEvropská výzkumná rada podporuje evropskou vědu a výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR. I do budoucna by měl význam této podpory růst. Granty Evropské výzkumné rady patří k těm nejprestižnějším zdrojům financí, které vědci mohou během své kariéry získat. Odměnou za úspěch v soutěži s vysokou konkurencí je poměrně velká dávka svobody v nakládání s relativně vysokým rozpočtem i možnost projekt přenést na jinou instituci nebo do jiné země.Prostředky na excelentní výzkum doposud získali vědci 82 národností v celkem čtyřiatřiceti evropských a asociovaných zemích. Z jejich práce vzniklo přinejmenším 125 tisíc vědeckých publikací. O významu těchto grantů svědčí i více než 1 300 ocenění, které řešitelé projektů získali, a to včetně sedmi Nobelových cen. Dle statistiky Evropské rady při řešení těchto projektů vzniklo na 75 tisíc nových pracovních míst pro doktorandy, postdoky a další vědecké pracovníky. Parazitologové z Akademie věd úspěšně otestovali vakcínu proti lymské boreliózeZatímco klíšťové encefalitidě se člověk může bránit očkováním, proti lymské borelióze, kterou rovněž přenášejí klíšťata, zatím běžně dostupná vakcína neexistuje. To se však zřejmě již brzy změní, a to i díky práci parazitologů z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ti nyní ve spolupráci s farmaceutickou firmou Sanofi otestovali nadějnou očkovací látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost.Dnes je známo 21 druhů borelií, mají různé povrchové proteiny, a navíc tyto povrchové proteiny při přesunu z klíštěte do těla člověka mění, jako by převlékaly kabát. Firma Sanofi proto vylepšila strukturu očkovací látky. Nová struktura umožňuje imunitnímu systému rychle a spolehlivě rozeznat cizorodou látku v těle a vytvořit si proti ní protilátky. Imunitní systém, který je vytrénovaný očkovací látkou, pak okamžitě rozpozná borelie v těle a zlikviduje je.Českobudějovičtí vědci látku testovali na myších. Nyní bude záležet na tom, zda firma investuje do klinické studie a rozhodne se vakcínu připravit pro trh. Budoucnost vysokých škol po koronaviruKaranténní opatření způsobila po celém světě univerzitám celou řadu potíží. Ještě těžší rozhodnutí však na vysoké školy teprve čekají. Zdá se, že v Evropě a v Asii je virus – alespoň prozatím – na ústupu a vysoké školy tedy postupně obnovují své fungování. Dlouhodobé následky pandemie koronaviru však mohou vzdělávací instituce zasáhnout mnoha různými, nepředvídanými způsoby. Očekávaná ekonomická recese může na školy dopadnout nepřímo, například ve zhoršené pozici nových absolventů při vstupu na trh práce, či naopak zcela přímo – výpadkem poplatků od studentů a školného či menší finanční podporou od státu. Lze také očekávat dramatický propad v množství zahraničních studentů, s jejichž příspěvkem do rozpočtu řada škol počítá. Nejobtížněji předvídatelné je pak chování samotných studentů, ať už se bude jednat o zvýšený požadavek na různé formy online či kombinované výuky nebo zájem o specifické obory.Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz

Aplikace Youradio Talk

Čeští vědci získali evropský patent; budoucnost vysokých škol po koronaviru

Poslechněte si podcast