Aplikace z Univerzity Palackého měří stres zaměstnanců; první vědecký koronavirový skandál

Portál Vědavýzkum.cz vám přináší výběr aktualit z oblasti vědy a výzkumu za uplynulý týden.

Inovační aktivita českých firem stále nedosahuje průměru EU

Mezi roky 2016 a 2018 inovovala v Česku své produkty a procesy necelá polovina podniků s více než deseti zaměstnanci. Tak zní výsledky v publikaci o inovační aktivitě českých firem, kterou nedávno zveřejnil Český statistický úřad.

V posledních letech podíl inovujících firem mírně rostl. Příčinou tohoto příznivého trendu je vyšší intenzita inovačního úsilí malých podniků. Naopak podíl velkých podniků, které se zabývají inovačními činnostmi, se oproti předchozímu sledovanému období snížil. Na inovační aktivitu podniků mají vliv také jejich vlastníci. Stále přetrvává trend, že více inovují podniky pod zahraniční kontrolou než podniky domácí. V roce 2018 u nás firmy investovaly do zavádění inovací produktů a podnikových procesů celkem 150 miliard korun, což představuje oproti roku 2016 nárůst o jednu čtvrtinu. Na průměr inovační aktivity zemí Evropské unie však Česko stále nedosahuje.

Aplikace z Univerzity Palackého umožňuje měřit stres zaměstnanců

Vědci z Fakulty tělesné kultury ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli unikátní algoritmus pro vyhodnocování srdeční frekvence, kterým lze monitorovat stres u zaměstnanců. Díky výraznému zkrácení a zjednodušení měření je možné aplikaci využívat i v domácích či pracovních podmínkách.

Aplikace má pomoci lidem, kteří pracují pod určitým tlakem. Sledováním a vyhodnocením variability srdeční frekvence je možné určit úroveň jejich přepracování a pomoci snížit riziko pracovního úrazu či neschopnosti. Aplikace získaná data vyhodnotí, vypočítá takzvané TR skóre a navrhne konkrétní doporučení pro pokračování tréninku či pracovní zátěže. Pro další vývoj aplikace nyní výzkumný tým hledá komerční partnery.

Vědci, lékaři a informatici v Brně vyvíjí unikátní bioinformatický software

Bioinformatici z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity uspěli s projektem, který má zlepšit diagnostiku rizikových pediatrických pacientů s pevnými nádory. Projekt financovaný Technologickou agenturou bude řešit multidisciplinární tým v čele s Vojtěchem Bystrým.

Pro vývoj aplikace budou používat nejmodernější bioinformatické nástroje s cílem sjednotit originální vědecké postupy do jednotného prediktivního modelu zasazeného do kvalitní softwarové kostry. Do dvou let by pak mohl vzniknout unikátní bioinformatický nástroj, který by umožnil kvalitnější plánování léčby dětských onkologických pacientů.

První vědecký koronavirový skandál

Jeden z nejprestižnějších světových medicínských žurnálů The Lancet se ocitl uprostřed globálního skandálu. Článek, který vyvrací terapeutické účinky látky hydro-xychlo-rochi-nu na onemocnění COVID-19, vychází z podezřelých dat s nejasným původem. Časopis nyní začal publikovaný výzkum znovu prověřovat.

Hydro-xychlo-rochin přitom už tak obklopovalo značné množství kontroverze. Léčivý přípravek propagoval mimo jiné i americký prezident Donald Trump, přestože je stále ve fázi testování. Hlavním problémem studie se zdá být především kvalita dat, která autorům poskytla téměř neznámá společnost. Ta přitom nespolupracuje s žádnou nemocnicí a nemá ani svou vědeckou radu. Světová zdravotnická organizace sice znovu rozběhla klinické testy účinků tohoto léčiva, podle některých však už škoda byla napáchána. Případ také vzbuzuje další pochybnosti o standardech recenzního řízení v prestižních medicínských časopisech

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz