Africká expedice Neuron hlásí první úspěchy; Jak koronavirová krize změnila vědecké prostředí

Africká expedice Neuron hlásí první úspěchy

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše Jůnka, který se vydal zkoumat málo zmapované pralesy v Kongu, hlásí první úspěchy. Během jednoho roku se expedici povedlo nejen prozkoumat dosud neprobádané oblasti afrického pralesa, ale také navázat zásadní spolupráci s místními autoritami a Světovým fondem na ochranu přírody.

Výzkumníky překvapila poměrně hojná pozorování luskounů, ale i mandrilů a šimpanzů na fotopastech a prozkoumali navíc také periodicky zaplavovaný prales. Jejich fotomateriál navíc patří v některých případech k vůbec prvním přímým důkazům o výskytu daných druhů v oblasti. Jedná se již o osmou expedici, kterou podpořil Nadační fond Neuron na podporu vědy částkou téměř milion korun.

Německo sází na kvantové technologie

Německo chce v Evropě dostat do popředí výzkum kvantové technologie. I proto se rozhodlo na tento obor vyčlenit z pandemického fondu na obnovu tamní ekonomiky 2 miliardy eur. Chce tak dohnat mimoevropské země, především Spojené státy a Čínu, které jsou ve výzkumu již v pokročilejší fázi.

V březnu oznámil německý Fraun-hoferův institut podepsání dohody v oblasti kvantového zpracování dat s technologickou společností IBM, která vynalezla například jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Tato spolupráce umožní společnostem a výzkumným institucím přístup ke kvantovým počítačům IBM v Německu a v USA. V rámci spolupráce bude v počítačovém centru poblíž Stuttgartu nainstalován kvantový počítač, který bude prvním svého druhu v Evropě.

Čínští vědci jsou v podezření z nedodržování etických standardů

Vědecký časopis, který patří vydavatelské skupině Springer Nature, stáhnul článek skupiny čínských vědců o obličejových rysech minoritních skupin obyvatel Číny kvůli podezření z porušování etických postupů. Ze stejných důvodů nyní vydavatelství prošetřuje více než dva tucty dalších publikací. Čínská věda má dlouhodobé problémy s nedodržováním etických pravidel vědecké práce, ať už se to týká etiky publikování či standardních procedur při řešení výzkumu, který zahrnuje lidské účastníky.

Číňané se očividně zaměřují na studium minoritních populací, jako jsou například Ujgurové. Právě kvůli zacházení s ujgurskou menšinou vyvolala Čína odpor mezinárodní komunity a Spojené státy vůči ní zavedly řadu sankcí. Někteří z autorů podezřelých článků jsou také spojeni s úřadem, na který Spojené státy na podzim roku 2019 uvalily sankce za nedodržování lidských práv, masové zatýkání a zadržování, a právě také za sledování Ujgurů, Kazachů a dalších muslimských menšin v oblasti.

Jak koronavirová krize změnila vědecké prostředí

Trvající pandemie koronaviru zásadně ovlivňuje vědecké prostředí, vědce samotné i jejich způsob práce. Nový průzkum ukázal, že pro téměř třetinu vědců znamenalo zavedení ochranných opatření téměř znemožnění výkonu jejich práce.

Z bezmála 3500 respondentů výzkumu jich třetina odpověděla, že kvůli Covid-19 nejsou schopni vykonávat svou práci, a to z většiny či vůbec. Nejpostiženější disciplínou byla chemie, na kterou měly restrikce největší dopad. Na 47 % výzkumníků v tomto oboru odpovědělo, že byli „extrémně“ nebo „velmi silně“ zasaženi ochrannými opatřeními, která měla zabránit šíření viru. Opatření také významně omezila vědce v biologických oborech, silný dopad pocítilo 39 % vědců.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.cz