Barbieheimer, loučení s Milanem Kunderou a opravdový trash
Poslechněte si podcast
19. 8. 2023
43 min
O epizodě podcastu
Speciální festivalový díl TL;DR jste mohli slyšet živě na festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově , kde byl jedním z účinkujících – pokud jste neměli to štěstí, záznam už je tady. V tomto vydání, kde dojde na fenomén Barbieheimer, tedy ony dva letní trháky, film Barbie Grety Gerwig a Oppenheimera Christophera Nolana, tak trochu vyplývá na povrch, že růžová podívaná byla možná mnohdy nakonec zajímavější pro muže. Konečně mají totiž historickou příležitost se bez společenské stigmatizace ponořit do kulturně nejfeminnější barvy vůbec a pro mnohé z nich je celý ten plastový feminismus nakonec daleko zajímavější než pro ženy, které si nějakou mírou mattelovské fascinace v životě asi už prošly. Naopak Oppenheimer zůstává vážným „šedým“ bijákem, který má spolu s Barbie sice značný meme potenciál, ale zatímco polomuzikál vám do paměti růžovou tečku vypálí, Nolanovi se ani antikomunistický hon průměrných politiků na geniálního fyzika nepovedl proměnit v alespoň trochu dramatický zážitek – navzdory tomu, že v hlavní roli je tu atomová bomba.
Podcast přes filmovou vsuvku zůstává bezpečně literárním. I v tomto ohledu jde ale o nezvyklý díl, protože místo literární novinky se vrací k románům v červenci zesnulého Milana Kundery. Jan Bělíček – vzhledem k místu konání festivalu (Slovácko) příhodně – komentuje Žert a jeho práci s folklorem, což stále ještě Kunderu spojuje se socialistickým realismem a jeho láskou k folkloru – která jistě není jen janáčkovská.
Eva Klíčová mluví hlavně o pozdějším Kunderovi – Kunderovi nikoliv lokálním, ale globálním a o tom, jak se varioval (jednou umírá jako Sabina a jednou jako Tomáš) v románu Nesnesitelná lehkost bytí. Tento román a la these, jímž se Milan Kundera s pomocí nietzscheovské představy o opakování dějin chytá úsloví „einmal ist keinmal“, a tímto intelektuálním gestem se zmizíkuje ze své československé minulosti, která se tu smrskává na zlý sen a erotickou avantýru zároveň.
A s uctivým odkazem na sportovní zpravodajství první české komerční televize i zde přichází „borec na konec“ – čili dojde na plnotučnou dávku solidního básnického trashe.
► Playlist:
? Barbieheimer: 3:35-18:40
? Loučení s Milanem Kunderou: 19:31-38:35
? Básnický trash: 19:45-41:28
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský
Speciální festivalový díl TL;DR jste mohli slyšet živě na festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově , kde byl jedním z účinkujících – pokud jste neměli to štěstí, záznam už je tady. V tomto vydání, kde dojde na fenomén Barbieheimer, tedy ony dva letní trháky, film Barbie Grety Gerwig a Oppenheimera Christophera Nolana, tak trochu vyplývá na povrch, že růžová podívaná byla možná mnohdy nakonec zajímavější pro muže. Konečně mají totiž historickou příležitost se bez společenské stigmatizace ponořit do kulturně nejfeminnější barvy vůbec a pro mnohé z nich je celý ten plastový feminismus nakonec daleko zajímavější než pro ženy, které si nějakou mírou mattelovské fascinace v životě asi už prošly. Naopak Oppenheimer zůstává vážným „šedým“ bijákem, který má spolu s Barbie sice značný meme potenciál, ale zatímco polomuzikál vám do paměti růžovou tečku vypálí, Nolanovi se ani antikomunistický hon průměrných politiků na geniálního fyzika nepovedl proměnit v alespoň trochu dramatický zážitek – navzdory tomu, že v hlavní roli je tu atomová bomba.
Podcast přes filmovou vsuvku zůstává bezpečně literárním. I v tomto ohledu jde ale o nezvyklý díl, protože místo literární novinky se vrací k románům v červenci zesnulého Milana Kundery. Jan Bělíček – vzhledem k místu konání festivalu (Slovácko) příhodně – komentuje Žert a jeho práci s folklorem, což stále ještě Kunderu spojuje se socialistickým realismem a jeho láskou k folkloru – která jistě není jen janáčkovská.
Eva Klíčová mluví hlavně o pozdějším Kunderovi – Kunderovi nikoliv lokálním, ale globálním a o tom, jak se varioval (jednou umírá jako Sabina a jednou jako Tomáš) v románu Nesnesitelná lehkost bytí. Tento román a la these, jímž se Milan Kundera s pomocí nietzscheovské představy o opakování dějin chytá úsloví „einmal ist keinmal“, a tímto intelektuálním gestem se zmizíkuje ze své československé minulosti, která se tu smrskává na zlý sen a erotickou avantýru zároveň.
A s uctivým odkazem na sportovní zpravodajství první české komerční televize i zde přichází „borec na konec“ – čili dojde na plnotučnou dávku solidního básnického trashe.
► Playlist:
📕 Barbieheimer: 3:35-18:40
📕 Loučení s Milanem Kunderou: 19:31-38:35
📕 Básnický trash: 19:45-41:28
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský