Babiš, nebo Fiala? Kdo více zadlužil Česko a proč nevěřit jednoduchým grafům
O epizodě podcastu
Kdo zadlužil Česko víc – Andrej Babiš, nebo Petr Fiala? Na sociálních sítích kolují grafy, které zdánlivě dávají jasnou odpověď. Jenže když se podíváte na čísla bez kontextu, můžete dojít k úplně nesmyslným závěrům.V nové epizodě Teorie bulharské konstanty rozebíráme, proč je srovnávání státního dluhu a rozpočtových schodků složitější, než se politici snaží tvrdit. Proč záleží na inflaci? Jak se do hospodaření vlád promítají krize, covid nebo válka na Ukrajině? A proč nestačí porovnat první a poslední rozpočet vlády?💸 Také si ukážeme, jak obrovské částky se za státním dluhem skrývají. Víte například, jak dlouho byste museli utrácet milion korun denně, abyste se dostali na bilion?A hlavně: Je důležitější, kolik si stát půjčuje, nebo za co peníze utrácí? Právě dlouhodobé investice do vzdělávání a dalších oblastí totiž mohou přinést výsledky až dlouho poté, co politici, kteří o nich rozhodli, opustí vládu.V epizodě se dostaneme také k návrhu státního rozpočtu s plánovaným schodkem 386 miliard korun a k otázce, zda jsou sliby o budoucím snižování deficitů realistické.🎙️ Teorie bulharské konstanty – ekonomika, veřejné finance a podnikání bez zbytečných zkratek.#StátníDluh #StátníRozpočet #Ekonomika
Kdo zadlužil Česko víc – Andrej Babiš, nebo Petr Fiala? Na sociálních sítích kolují grafy, které zdánlivě dávají jasnou odpověď. Jenže když se podíváte na čísla bez kontextu, můžete dojít k úplně nesmyslným závěrům.V nové epizodě Teorie bulharské konstanty rozebíráme, proč je srovnávání státního dluhu a rozpočtových schodků složitější, než se politici snaží tvrdit. Proč záleží na inflaci? Jak se do hospodaření vlád promítají krize, covid nebo válka na Ukrajině? A proč nestačí porovnat první a poslední rozpočet vlády?💸 Také si ukážeme, jak obrovské částky se za státním dluhem skrývají. Víte například, jak dlouho byste museli utrácet milion korun denně, abyste se dostali na bilion? A hlavně: Je důležitější, kolik si stát půjčuje, nebo za co peníze utrácí? Právě dlouhodobé investice do vzdělávání a dalších oblastí totiž mohou přinést výsledky až dlouho poté, co politici, kteří o nich rozhodli, opustí vládu. V epizodě se dostaneme také k návrhu státního rozpočtu s plánovaným schodkem 386 miliard korun a k otázce, zda jsou sliby o budoucím snižování deficitů realistické. #StátníDluh #StátníRozpočet #Ekonomika