1/3 Pavučina dluhů: Stíny neviditelné moci. od Sumerů přes britské intriky peněz po americké kolonie

Pořad nás provází složitým labyrintem finančních intrik, od starověkých Sumerů až po zakládání amerických kolonií. Úvodní kapitola nám nastavuje scénu pro zkoumání neviditelných loutkářů a stínové vlády, kteří ovlivňují ekonomické dění na základě výroků vrcholových politiků. Dále sledujeme historii od Sumerské říše, kde se rozhodovalo mezi hojností pro všechny a chamtivostí jednotlivců, až po období tabulkového systému v Británii a plného středověku bohatství. Lichváři se v 17. století zmocnili Británie, což vedlo k vzniku Matky centrálních bank, Bank of England. Trik evropských zlatníků, koloniální papírové peníze, a otázka nízkých úroků bez daní nás přivádějí k Benjaminu Franklinovi, otci papírových peněz. Historické okamžiky, jako papírové peníze a jejich vliv na americkou revoluci (1776), ukazují, jak mocný vliv měly finanční rozhodnutí na formování politického a ekonomického osudu. Kapitoly: 0:00:00 Úvod 0:06:35 V zajetí pavučiny dluhů 0:13:11 Neviditelní loutkáři a stínová vláda 0:18:24 Sumerská říše: Hojnost celku nebo chamtivost jednotlivce (4000-2000 př. n. l.) 0:24:27 Zákaz lichvy (1000-1200) 0:26:26 Británie: Tabulkový systém (1100-1500) 0:29:16 Středověk plný bohatství (1200-1650) 0:34:10 Lichváři se zmocnili Británie (1680-1690) 0:38:55 Matka centrálních bank: Bank of England (1694) 0:42:06 Trik evropských zlatníků (1600-1700) 0:46:11 Před založením Ameriky: Koloniální papírové peníze (1650-1700) 0:50:18 Benjamin Franklin: Otec papírových peněz (1706-1790) 0:53:36 Půjčky s nízkým úrokem bez daní (1700-1730) 0:58:16 Král Jiří: Zákaz papírových peněz v Americe (1730-1770) 1:01:43 Kouzlo americké revoluce (1770-1776) 1:05:07 Závěr: Co uslyšíte příště?