Václav Cílek 1. díl: V klášteře na Athosu jsem sedával pod freskami, kde andělé sypou na Zem sůl…

Úvah na téma, že svět po koronaviru už nebude stejný, jsme slyšeli ze všech strana nemálo. Rozhodně více, než odpovědí na to, jaký tedy bude. Odpověď je zdánlivě snadná: samozřejmě takový, jaký si ho vybudujeme. Ale víme, jaký chceme vybudovat? A pokud ano, shodneme se na tom s ostatními? Budeme aktivní, anebo se necháme vláčet událostmi a nebudeme se jim vzpírat? Necháme se dovláčet do světa, kde bude správné nechat pomřít tisíce a tisíce starších lidí, hlavně aby ekonomika neprodělala výkyv, jako jsme to mohli pozorovat ve Švédsku? Necháme se dovláčet do světa, kde budou adorováni lidé, kteří rabují, zapalují domy a obchody, strhávají sochy? Jaký svět vlastně začneme budovat? Máme usilovat o návrat starého, nebo se pokusit jít na to jinak? A jak se připravit na případnou další, podobnou krizi, jako byla ta koronavirová? Takových otázek je mnoho, a proto jsem moc ráda, že odpovědi na ně můžeme opět hledat s docentem Václavem Cílkem, geologem, esejistou a člověkem, který už desítky let pozoruje svět kolem sebe, a to i v negativních konotacích. 1. díl, 18.09.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz