Urza 2. díl: Stát nás celý život okrádá o dvě třetiny toho, co vyděláme

Společenská smlouva, kterou moderní stát uzavírá s občany, a to tak, aniž by se jich ptal na jejich názor, dnes vyhovuje stále menšímu množství lidí. Většina bodů takové smlouvy státu s občany se bere jako samozřejmost, na kterou je zbytečné se někoho ptát. Proto se stalo zvykem dodávat k této smlouvě stále další a další povinnosti občanů a jen tu a tam také nějakou povinnost státu. To je fakt, který je vidět na každém kroku. Není tedy divu, že roste počet odpůrců samotných základních principů současného fungování státu. Ti uvažují o různých modelech, kde by lidem bylo umožněno žít svobodněji, žít skutečně své vlastní životy a ne jen plnit zadání státních orgánů. Modely, kde by lidé mohli být sami sebou – a ne jen výtvory vtěsnanými do státních šablon. K těm, kdo se v přemýšlení dostali hlouběji, než je dnes zvykem, patří i takzvaní anarchokapitalisté. Ti například říkají, že nikdo nemá etické právo přijít ke mně – a pod hrozbou násilí mě nutit, abych žil tak, jak si to on představuje. Je tedy jasné, že i dnes vítám ve studiu našeho nejznámějšího anarchokapitalistu Urzu. 2. díl, 02.11.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz