Tomáš Svoboda 2. díl: Způsob chování včel je podobný, jako kdyby nás nutili žít v klecích...

Lidé žijící běžným životem, především ve městech, si již ani neumí představit, co všechno se musí stát, aby si například mohli dát do čaje med nebo mléko. Rostliny jsou s cílem maximálních výnosů takzvaně „ošetřovány“ různými chemickými přípravky, které zamořují půdu, vodu, potraviny a nakonec i nás. Zvířata jsou chována na užitek, bez ohledu na jejich přirozené potřeby, opět ve jménu co nejvyšší užitkovosti. A to včetně včel, kterým je mimo jiné odebírán med a nahrazován cukrem, což má ve spojení se zhoršováním celkového prostředí za následek šíření nemocí a jejich mizení. A jak řekl Albert Einstein, až vymřou včely, rychle vymře i lidstvo. Jedním z těch, kteří se vydali jinou cestou, je návrhář a realizátor přírodních zahrad Tomáš Svoboda, který i se svou ženou a třemi dětmi žije v bližším spojení s přírodou. Vytvářejí jedlý les, ze kterého se dá jíst v podstatě vše – a permakulturní zahradu a snaží se jak o potravinovou, tak i energetickou soběstačnost. S Tomášem Svobodou v další části rozhovoru rozmlouvá Martina Kociánová o chování včel, stavbě jurty, vztahu k technice a dalších věcech. A také o komunitě lidí podobného naladění, která vznikla prostřednictvím webových stránek LETS Vysočina (www.lets-vysocina.cz). 2. díl, 22.07.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz