Petr Pelikán 1. díl: Pokud se u Kábulu bojovalo za Prahu, tak jeho pád by se měl týkat rovněž jí

Už více než 30 let žijeme jako součást západní demokratické civilizace, kterou považujeme za nejpokrokovější, nejvyspělejší, nejhumánnější, nejsvobodnější a nejbohatší. Zkrátka nejlepší. Zejména jsme ji považovali za nenásilnou, ba dokonce za nejtolerantnější. Zvykli jsme si odsuzovat každou zemi, která chtěla, nebo stále chce, prosazovat své zájmy silovou cestou, stačí, když se jen zdá, že ta která země vybočuje z diplomatických hranic a uchyluje se k síle, a hned se stane předmětem ostré kritiky ze strany západních politiků a novinářů. Západ třeba razantně odsoudil ruskou anexi Krymu, která se uskutečnila po souhlasu drtivé většiny obyvatel v referendu. Na druhé straně jako bychom to, co Západ dělal pod vedením Spojených států v Afghánistánu a Iráku vnímali výhradně jen jako něco pozitivního, jakkoliv se tam nikdo nikoho na nic neptal v referendu, a tyto akce dodnes stály dohromady přes milion lidí život, o škodách v bilionech dolarů ani nemluvě. Rozvrácený region, kde se znásobil počet lidí, kteří nenávidí Západ. Proč používáme na dění ve světě tak extrémně odlišný metr? Kde chybujeme v přístupu k jiným, třeba islámským kulturám, a jaké mají, a ještě budou mít naše chyby důsledky? O tom všem budeme hovořit s Petrem Pelikánem, českým orientalistou, který působí také jako poradce premiéra pro oblast migrace. A ještě je nutno zmínit, že v Afghánistánu studoval, žil – a stal se muslimem. 1. díl, 24.10.2021, www.KupreduDoMinulosti.cz