Lubor Křížek 1. díl: Kde není voda, nemůže nic fungovat ani existovat

„Čeští politici berou vážně hrozbu sucha. V následujícím desetiletí se rozhodli investovat do opatření proti němu až 50 miliard korun, ministerstva podporují a budou podporovat například obnovu, odbahnění, výstavbu stovek rybníků nebo malých vodních nádrží. Na tyto kroky poputují stovky milionů korun ročně. Žadatelé o dotaci budou moci od státu na obnovu rybníků dostat až 80 procent částky a tak dále.“ Teď jsem si zavzpomínala na svá zpravodajská léta. Nicméně pro milé posluchače z toho vyplývá informace, že podobných zpráv slýcháme v posledním roce více a více. Zdá se, že politici si opravdu uvědomili, že se s přírodou děje něco důležitého. Ale stejně často, nebo možná ještě častěji, slýcháme žehrání, že by toho stát měl dělat víc, protože situace je vážná – a bude hůř. Ano, je nepochybné, že stát měl určitě dělat více už dávno, ale stejně tak je nepochybné, že více, nebo alespoň něco, mohl dělat každý z nás. Vybudovat systém tůní, luk a lesů na samotě u Sedlčan se rozhodl Lubor Křížek – a stačilo mu k tomu jen pozorovat krajinu během dešťů, myslet, vzít do ruky rýč, pozvat bagristu a dát se do práce. Dnes má okolo původní hájovny na samotě u Kosovy hory jedenáct tůní, louky pro hmyz a jedlý les. Když nedávno nafotil svou zahradu a snímky dal na sociální sítě, tak strhl vlnu nadšení. Tento muž, který se živí ošetřováním stromů, ukázal, že bránit se suchu lze a že to může dělat každý, bez dotací, bez pomoci, ale také bez direktiv. Ve studiu je s námi arborista, amatérský ornitolog, Lubor Křížek. 1. díl, 05.11.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz