Jaroslav Zvěřina 1. díl: Představa, že o sexuální identitě člověka rozhoduje psychika a kultura...

Mantrou posledních desetiletí je slovo „tolerance“. Výzvy k toleranci se těší velké oblibě především v politických a aktivistických kruzích. Těžko spočítat, k čemu všemu bychom měli být tolerantní… Výzvy bývají tu mravoučné, vemlouvavé, tu mentorské, ale někdy otevřeně agresivní. Technologie výuky k toleranci je vesměs stejná… nejprve vyzveme k toleranci a pak seznámíme s tím, co musí lidé tolerovat, aby každý, kdo má jiný názor mohl být označen, v lepším případě, jen za netolerantního. Přičemž věcí, které jsme povinní tolerovat je stále více a o naprosté většině z nich se už nevede vůbec žádná veřejná diskuse. A to ani v případě, že k toleranci jsou nařizovány myšlenky, jejich šiřitel by byl ještě před nedávnem hospitalizován. Donedávna také platilo, že diskuse a svobodný projev jsou podstatou demokracie a rozkazy, zákazy a strach vyjádřit se – podstatou totality, takže volání po diskusi je pochopitelné. Zvláště když některá z těchto nediskutovaných a nediskutovatelných témat jsou zásadní pro mezilidské vztahy, jako například téma pohlavní identita. O těchto tématech rozmlouvá Martina Kociánová s docentem Jaroslavem Zvěřinou, psychiatrem a sexuologem, předsedou Sexuologické společnosti České lékařské společnosti a také někdejším politikem. 1. díl, 16.11.208, www.KupreduDoMinulosti.cz