Jan Schneider 1. díl: V množství pravdy, kterou se dozvídáme, jsme na tom, jako za minulého režimu

Informace, dezinformace, konspirační teorie, oficiální pravda, manipulace, lhaní. Klam, zaručeně správné zprávy z místa. Kolik jen těchto pojmů potkáváme dnes a denně na sociálních sítích i jinde, na internetu, ve zpravodajství, v médiích, v běžném životě? Ohání se jimi kdekdo, protože nejčastěji jsou tyto pojmy používány jako obušek, kterými je bit názorový oponent. Ale navzdory tomu, že kdekdo sám sebe označuje za znalce, je ve skutečnosti stále obtížnější se v této houštině pojmů a významů vyznat. Měli bychom se však o to pokoušet, protože dezinformačních kampaní probíhají celé řady – a mají za cíl nás o něčem přesvědčit, k něčemu přimět, zmanipulovat tak, abychom vyhověli cílům, které si předsevzali ti, kdo za nimi stojí. A jejich cíle se rozhodně nemusí ztotožňovat s našimi zájmy. Dokonce bychom mohli říct, že většinou se jejich cíle s našimi zájmy neshodují. Jak tedy poznat klamavé kampaně, když se vždy tváří tak věrohodně? O tom si budu povídat s člověkem v tomto oboru nadmíru zkušeným. Prozradím jen, že pracoval v Bezpečnostní informační službě, u policie a také v kanceláři Rady vlády pro zpravodajskou činnost. V posledních letech se veřejného života zúčastní především jak publicista, bezpečnostní expert a analytik. Jan Schneider mým hostem. 1. díl, 16.06.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz