Orientalistický expres

Vzdělání

Společnost

Osobní rozvoj

Věda a technika

#orientalismus 13 Petra Košťálová: Putování arménského poutníka Šimona ze Lvova do Osmanské říše – doma a přece v cizině

Steppin into Asia

Vaše vstupenka do Asie, Váš průvodce Orientem.

Přednáška Petry Košťálové doplňuje naší SiA minisérii #orientalismus věnovanou regionálním variantám, podobám a projevům orientalismu v "Orientu". Její natáčení proběhlo tentokrát živě v prostorách Kampusu Hybernská, a to za spolupráce našeho spřáteleného podcastu Balast. Děkujeme!
ANOTACE
Šimon Polský, arménský písař ze Lvova, se vydal roku 1608 na takřka desetileté putování Osmanskou říší. Zanechal po sobě obsáhlý cestopis a také kratší kolofony, v nichž komentoval tehdejší situaci. Několik let strávil v Istanbulu a delší dobu pobýval také v Káhiře a Jeruzalémě; na své pouti do arménského kláštera sv. Jana Křtitele projel celou střední a východní Anatolií a navštívil i italská města (Řím a Benátky). Šimonův text (sám na pomezí imagologie, etnologie a historie) nás zavádí hned na několik „pomezí“ – coby věřící apoštolské arménské církve, obklopen prostředím polským a německým, překračuje hranici s kategorií Orientu na Dunaji, aby své souvěrce našel všude podél tzv. tatarské stezky na cestě dnešním Rumunskem a Bulharskem. Největší arménskou komunitu ale nachází v Istanbulu, kde se cítí paradoxně jak jako doma, tak jako dvojnásobný cizinec – Armén z diaspory, který se snaží sžít s osmanskou arménskou realitou a vyrovnat se se svým postavením evropského cizince ze země Franků, obchodníka, občasného písaře, a především poutníka do Svaté země. Šimon strávil na cestách mnohem delší čas než ostatní profesionální cestovatelé a poutníci; jeho zápisky proto odhalují jinakost v trochu odlišných konotacích, než jaké byly obvyklé v rámci dominantního diskursu 19. století. Šimonův „svět“ těsně přes jeho zánikem o několik století později shodou okolností zdokumentoval český cestovatel Josef Wünsch.
O AUTORCE
Petra Košťálová je docentkou v oboru etnologie a působí v Ústavu východoevropských studií FFUK. Areálem jejího výzkumu je Kavkaz, zvláště arménské dějiny a literatura. Z etnologických témat se zabývá etnicitou, stereotypy a kolektivní pamětí. Je autorkou několika monografií zaměřených na kulturní identitu Arménie, setkávání arménské kultury s jinými, arménské kroniky a arménskou lidovou i trubadůrskou poezii. Seznam jejích publikací je k prohlédnutí zde a podrobné informace k monografii Šimon Polský, Putování 1608-1618: Cestopis a kroniky arménského poutníka lze najít na stránkách nakladatelství Argo. Petra Košťálová vyučuje předměty zaměřené na literaturu, dějiny a folklor Kavkazu a arménský jazyk (podrobněji zde). 

Přednáška Petry Košťálové doplňuje naší SiA minisérii #orientalismus věnovanou regionálním variantám, podobám a projevům orientalismu v "Orientu". Její natáčení proběhlo tentokrát živě v prostorách Kampusu Hybernská, a to za spolupráce našeho spřáteleného podcastu <a href='https://podcastbalast.podbean.com'>Balast</a>. Děkujeme!
ANOTACE
Šimon Polský, arménský písař ze Lvova, se vydal roku 1608 na takřka desetileté putování Osmanskou říší. Zanechal po sobě obsáhlý cestopis a také kratší kolofony, v nichž komentoval tehdejší situaci. Několik let strávil v Istanbulu a delší dobu pobýval také v Káhiře a Jeruzalémě; na své pouti do arménského kláštera sv. Jana Křtitele projel celou střední a východní Anatolií a navštívil i italská města (Řím a Benátky). Šimonův text (sám na pomezí imagologie, etnologie a historie) nás zavádí hned na několik „pomezí“ – coby věřící apoštolské arménské církve, obklopen prostředím polským a německým, překračuje hranici s kategorií Orientu na Dunaji, aby své souvěrce našel všude podél tzv. tatarské stezky na cestě dnešním Rumunskem a Bulharskem. Největší arménskou komunitu ale nachází v Istanbulu, kde se cítí paradoxně jak jako doma, tak jako dvojnásobný cizinec – Armén z diaspory, který se snaží sžít s osmanskou arménskou realitou a vyrovnat se se svým postavením evropského cizince ze země Franků, obchodníka, občasného písaře, a především poutníka do Svaté země. Šimon strávil na cestách mnohem delší čas než ostatní profesionální cestovatelé a poutníci; jeho zápisky proto odhalují jinakost v trochu odlišných konotacích, než jaké byly obvyklé v rámci dominantního diskursu 19. století. Šimonův „svět“ těsně přes jeho zánikem o několik století později shodou okolností zdokumentoval český cestovatel Josef Wünsch.
O AUTORCE
<a href='https://uves.ff.cuni.cz/cs/doc-phdr-petra-kostalova-ph-d/'>Petra Košťálová</a> je docentkou v oboru etnologie a působí v <a href='https://uves.ff.cuni.cz/cs'>Ústavu východoevropských studií</a> FFUK. Areálem jejího výzkumu je Kavkaz, zvláště arménské dějiny a literatura. Z etnologických témat se zabývá etnicitou, stereotypy a kolektivní pamětí. Je autorkou několika monografií zaměřených na kulturní identitu Arménie, setkávání arménské kultury s jinými, arménské kroniky a arménskou lidovou i trubadůrskou poezii. Seznam jejích publikací je k prohlédnutí <a href='https://uves.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/69/2019/11/CV-1.pdf'>zde</a> a podrobné informace k monografii Šimon Polský, Putování 1608-1618: Cestopis a kroniky arménského poutníka lze najít na <a href='https://argo.cz/knihy/putovani-1608-1618/'>stránkách nakladatelství Argo</a>. Petra Košťálová vyučuje předměty zaměřené na literaturu, dějiny a folklor Kavkazu a arménský jazyk (podrobněji <a href='https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=ucit&kod=29750'>zde</a>).

Aplikace Youradio Talk

#orientalismus 13 Petra Košťálová: Putování arménského poutníka Šimona ze Lvova do Osmanské říše – doma a přece v cizině

Poslechněte si podcast